Tak další zářez na pažbě a hned se podělím o dojmy.
Grafika se povedla, opravdu jsem se přistihl při tom, že si některé věci jenom tak prohlížím a prodlužuju herní dobu + efekty vody jsou parádní. Průchody tekoucí vodou, šplíchance na obrazovce, všechno velice pozitivně ovlivňuje hraní. Celkový kabátek art-deca 30-tých let minulého století se povedl. Aspoň zase něco jiného a neokoukaného. Jde vidět, že si tvůrci dost vyhráli a zabývali se i detaily, které s hraním nemají nic společného.
Hratelnost...nenudí. Ikdyž se Rapture tváří jako free pro pohyb, tak opak je pravdou a Bioshock je totální koridorovka. Ale nádherně zaonačená a tak Vám ani nepříjde, že se motáte v chodbách. Navíc je možné kdykoli kouknout do mapy nebo si dokonce zapnout směrovou šipku. Nelze zabloudit.
Co se týče zbraní a celkového likvidačního potenciálu, tak ten mě potěšil, ikdyž některé kousky jsem nepoužil vůbec a některé až hodně pozdě. Zbraně mají několik druhů munice a i ze špatné zbraně jde vhodou municí a postupným vylepšením v automatech udělat solidní vražedný nástroj. Možnost provádět výzkum fotoaparátem taky potěší a zpříjenmí hraní nebo přidá pár vrásek na čele, podle toho, jak jste obratní ;-) Plasmidy (vlastně nic jiného než instantní magie) mají široké využití, které v prvních chvílích ani nedojde.
Bohužel si tím musíte hlídat jak zdraví, tak množství Evy, kterou na plasmidy vyžíváte. Ono je špatné, když Vám při souboji dojde a musíte si píchnout injekci.
Množství bojových, strojních, fyzických a jiných tonik jenom usnadňují cestu vpřed. Bohužel jsem ze začátku hodně šetřil Adama, látky, kterou si spřístupníte další tonika, sloty na ně nebo zvětšíte množství Evy. Takže ve finále jsem měl moc jak Adama, tak peněz na nákup nábojů, lékarniček atp.
Průchod hrou usnadňují oživovací komnaty, vy kterých se probudíte vždy po smrti. Bohužel bez jakýchkoli penalizací. Takže osobně jsem si raději načetl nějaký starší save.
Nepřátelé jsou podivní, dobře charakterizují zkaženou společnost, obývající podvodní město. Časem se je naučíte likvidovat vcelku snadno a to včetně Big Daddyů. Jediné, co mě opravdu naštvalo, je poslední souboj. Proč, to si zjistěte sami.
Příběh Vás drží až do konce. Cestou sbítáte audio nahrávky jednotlivých lidí. Některé Vás posunou v příběhu dál, jiné jenom ukážou zvrácenost Rapture nebo tajný kód ke skladu. Možnost několika konců, podle toho jak se ve hře chováte, je asi dostatečným důvodem k replayabilitě.
Grafika se povedla, opravdu jsem se přistihl při tom, že si některé věci jenom tak prohlížím a prodlužuju herní dobu + efekty vody jsou parádní. Průchody tekoucí vodou, šplíchance na obrazovce, všechno velice pozitivně ovlivňuje hraní. Celkový kabátek art-deca 30-tých let minulého století se povedl. Aspoň zase něco jiného a neokoukaného. Jde vidět, že si tvůrci dost vyhráli a zabývali se i detaily, které s hraním nemají nic společného.
Hratelnost...nenudí. Ikdyž se Rapture tváří jako free pro pohyb, tak opak je pravdou a Bioshock je totální koridorovka. Ale nádherně zaonačená a tak Vám ani nepříjde, že se motáte v chodbách. Navíc je možné kdykoli kouknout do mapy nebo si dokonce zapnout směrovou šipku. Nelze zabloudit.
Co se týče zbraní a celkového likvidačního potenciálu, tak ten mě potěšil, ikdyž některé kousky jsem nepoužil vůbec a některé až hodně pozdě. Zbraně mají několik druhů munice a i ze špatné zbraně jde vhodou municí a postupným vylepšením v automatech udělat solidní vražedný nástroj. Možnost provádět výzkum fotoaparátem taky potěší a zpříjenmí hraní nebo přidá pár vrásek na čele, podle toho, jak jste obratní ;-) Plasmidy (vlastně nic jiného než instantní magie) mají široké využití, které v prvních chvílích ani nedojde.
Bohužel si tím musíte hlídat jak zdraví, tak množství Evy, kterou na plasmidy vyžíváte. Ono je špatné, když Vám při souboji dojde a musíte si píchnout injekci.
Množství bojových, strojních, fyzických a jiných tonik jenom usnadňují cestu vpřed. Bohužel jsem ze začátku hodně šetřil Adama, látky, kterou si spřístupníte další tonika, sloty na ně nebo zvětšíte množství Evy. Takže ve finále jsem měl moc jak Adama, tak peněz na nákup nábojů, lékarniček atp.
Průchod hrou usnadňují oživovací komnaty, vy kterých se probudíte vždy po smrti. Bohužel bez jakýchkoli penalizací. Takže osobně jsem si raději načetl nějaký starší save.
Nepřátelé jsou podivní, dobře charakterizují zkaženou společnost, obývající podvodní město. Časem se je naučíte likvidovat vcelku snadno a to včetně Big Daddyů. Jediné, co mě opravdu naštvalo, je poslední souboj. Proč, to si zjistěte sami.
Příběh Vás drží až do konce. Cestou sbítáte audio nahrávky jednotlivých lidí. Některé Vás posunou v příběhu dál, jiné jenom ukážou zvrácenost Rapture nebo tajný kód ke skladu. Možnost několika konců, podle toho jak se ve hře chováte, je asi dostatečným důvodem k replayabilitě.
Wolfenstein: The New Order
Pro: grafická stráka, možnosti
Proti: koridor a finální boj