Třináctka je hra, které dávám 95%. Cože? Někde je chyba? U mého jména je přece procent 75!
Ne, není to chyba, želbohu je to pravda, poněvadž minimálně 20% musím srazit za ten debilní a otravný systém ukládání hry. Vidíte v menu položku uložit hru? Ani si ji nevšímejte, je naprosto zbytečná. Hru si můžete uložit kdy se vám zachce, to ano, jenže hra to nějak neregistruje a nahraje si vás kde chce. To mne přímo kurevsky (jiný výraz se zde opravdu nehodí) sralo. Uvedu příklad: Dvě hodiny hraju, užívám si příběh a špičkovou hru, jenomže už je pozdě a já vstávám do práce (nebo prostě jiný důvod) a já musím hru ukončit. Na druhý den ji zapnu, v mylném očekávání, že budu pokračovat, ale ono prd, začínám tam, kde jsem začínal včera. Některé pasáže jsem opakoval tolikrát, že jsem je plnil prakticky poslepu. Toto nesmyslné savovaní je velikým mínusem jinak excelentní hry. Možná že to opravuje nějaký patch, ale já jsem si koupil hotový produkt a chci aby fungoval tak jak má a ne se pídit po internetu a hledat nějaký idiotský patch, to už si to můžu rovnou stáhnout opatchované zadarmo (fuj!).
Kromě těch věcí výše, které se vlastně netýkají samotného hraní, nemá XII prakticky co vytknout ( s tím savem je to fakt škoda, určitě bych dal 95).
Oči i uši se při hraní mají čím kochat, byť uznávám, že kreslená komiksová grafika nemusí sednout každému. Ale je to velmi stylové, přehledné a velmi se mi tento styl líbí, měly by být i jiné hry v podobném duchu.
A hra samotná? Jak již zde zmínil někdo v komentáři níže, hra by se dala klasifikovat jako "bondovka". Mám slabost pro příběhy s nádechem konspiračních teorií, vládních spiknutí a zde jsem si je užil do sytosti. Postupem hrou rozplétáte pavučinu příběhu a zažijete dobrodružství v různých částech světa. Paráda.
Třináctka je z větší poloviny stealth akce a byť moc nemusím hry, kde se za někým půlhodiny plazím aby se pak otočil a odprásknul mě, tady mi to sedlo a to především díky celkem solidnímu počtu věcí, které se dají použít jako zbraň. Od láhve, přes židli až třeba po popelník. Nicméně přiznám se, že pokud jsem se plížit nemusel, tak jsem se k nepříteli zuřivě přihnal a než stačil vystřelit, rozflákal jsem mu (třeba) židli o hlavu. Nepřítele můžete vzít i jako rukojmí a pokud bude před vámi, nepřátelé nebudou střílet. Samozřejmě je ve hře i řada střelných zbraní, z nichž nejraději jsem měl (klasicky) sniperku. Ale i raketomet nebyl k zahození, ale nejvíce jsem si oblíbil vrhací nože a kuši s teleskopem.
Skvěle to vypadá, skvěle se to hraje, nebýt ukládání tak je to naprosto bez chyby.
Ne, není to chyba, želbohu je to pravda, poněvadž minimálně 20% musím srazit za ten debilní a otravný systém ukládání hry. Vidíte v menu položku uložit hru? Ani si ji nevšímejte, je naprosto zbytečná. Hru si můžete uložit kdy se vám zachce, to ano, jenže hra to nějak neregistruje a nahraje si vás kde chce. To mne přímo kurevsky (jiný výraz se zde opravdu nehodí) sralo. Uvedu příklad: Dvě hodiny hraju, užívám si příběh a špičkovou hru, jenomže už je pozdě a já vstávám do práce (nebo prostě jiný důvod) a já musím hru ukončit. Na druhý den ji zapnu, v mylném očekávání, že budu pokračovat, ale ono prd, začínám tam, kde jsem začínal včera. Některé pasáže jsem opakoval tolikrát, že jsem je plnil prakticky poslepu. Toto nesmyslné savovaní je velikým mínusem jinak excelentní hry. Možná že to opravuje nějaký patch, ale já jsem si koupil hotový produkt a chci aby fungoval tak jak má a ne se pídit po internetu a hledat nějaký idiotský patch, to už si to můžu rovnou stáhnout opatchované zadarmo (fuj!).
Kromě těch věcí výše, které se vlastně netýkají samotného hraní, nemá XII prakticky co vytknout ( s tím savem je to fakt škoda, určitě bych dal 95).
Oči i uši se při hraní mají čím kochat, byť uznávám, že kreslená komiksová grafika nemusí sednout každému. Ale je to velmi stylové, přehledné a velmi se mi tento styl líbí, měly by být i jiné hry v podobném duchu.
A hra samotná? Jak již zde zmínil někdo v komentáři níže, hra by se dala klasifikovat jako "bondovka". Mám slabost pro příběhy s nádechem konspiračních teorií, vládních spiknutí a zde jsem si je užil do sytosti. Postupem hrou rozplétáte pavučinu příběhu a zažijete dobrodružství v různých částech světa. Paráda.
Třináctka je z větší poloviny stealth akce a byť moc nemusím hry, kde se za někým půlhodiny plazím aby se pak otočil a odprásknul mě, tady mi to sedlo a to především díky celkem solidnímu počtu věcí, které se dají použít jako zbraň. Od láhve, přes židli až třeba po popelník. Nicméně přiznám se, že pokud jsem se plížit nemusel, tak jsem se k nepříteli zuřivě přihnal a než stačil vystřelit, rozflákal jsem mu (třeba) židli o hlavu. Nepřítele můžete vzít i jako rukojmí a pokud bude před vámi, nepřátelé nebudou střílet. Samozřejmě je ve hře i řada střelných zbraní, z nichž nejraději jsem měl (klasicky) sniperku. Ale i raketomet nebyl k zahození, ale nejvíce jsem si oblíbil vrhací nože a kuši s teleskopem.
Skvěle to vypadá, skvěle se to hraje, nebýt ukládání tak je to naprosto bez chyby.
Blades of Steel
Pro: Grafika, ozvučení, styl, hratelnost, stealth, interaktivita, příběh, originalita.
Proti: Save