Pro mě byl zaklínač opravdu velmi příjemné překvapení. Čekala jsem průměrnou šedivou fanstasy, kde se akorát sem tam objeví nějaká ta polednice nebo jiná pro germánské fantasy neobvyklá potvora.
Ovšem od prvního spuštění bylo jasné, že to tak není. Už v prvním aktu se ukázalo, že svět Zaklínače rozhodně není černobílý a žádné vaše rozhodnutí není uplně dobré nebo úplně špatné.
Moje obavy týkající se soubojového systému byly taky zbytečné - nejedná se monotónní klikání, souboje mají svůj rytmus, nejsou ani příliš těžké, ani triviální, alchymie je rovněž zajímavě řešená. Zrovna tak mě potěšilo, že boss fighty nejsou nijak frustrující, snad až na bosse v prvním aktu.
Příběh je docela propracovaný, i když má taky své slabší momenty (které ale popisovat nebudu, nechci zbytečně spoilovat).
Nelze opomenout úžasné a nápadité lokace, které vypadaly naprosto úchvatně, hlavně venkovské prostředí IV. aktu mi úplně bralo dech.
Taktéž byla příjemná variabilita vedlejších questů, které rozhodně nepůsobily jako dělané přes kopírák, jak to v jiných hrách bývá.
Jako jediná tady jsem asi Zaklínače zbaběle hrála v angličtině, protože polština je mi jako jazyk nepříjemná a vůbec jí nerozumím. A ačkoliv podle toho, co jsem slyšela, je anglický dabing co se týče nadávek a sprosťáren dost okleštěný, rozhodně není nevydařený.