Hodnocení 60% by mohlo naznačovat, že jsem touhle hrou byl zklamán, ale skutečnost není až tak zlá. Já jsem od ní skoro nic nečekal, takže mě ani nemělo co zklamat. I po dohrání pro mě vrcholem série zůstává vynikající RtCW. Sci-Fi prvky v hrách z druhé světové zrovna moc nemusím, v RtCW se to dalo ještě zkousnout, ale to co občas předváděl nový díl, to už bylo moc. Občas jsem si připadal, jako když hraju UT říznutej Serious Samem akorát se zbraněmi z druhé světové. Chvílemi to bylo zábavné, chvílemi moc ne. V podstatě se divím, že jsem to vůbec dohrál, být to dvakrát delší, asi bych s tím někde po polovině seknul.

Design misí mi přišel trochu zastaralý, některé situace se během hry v takřka nezměněné podobě opakovaly snad desetkrát, hlavně venkovní lokace nic moc, interiéry byly lepší. Co mě dost iritovalo byly naskriptované úmrtí nepřátel stojících u nějakého zábradlí. Člověk si mohl být naprosto jist, že po zastřelení udělá efektní kotoul přes zábradlí a spadně dolů. Systém upgradů zbraní už mě po tom všem nemohl nijak rozhodit, pořád o trochu lepší, než v MoH: Airborne, kde se třeba optika objevila na zbrani z ničeho nic v půlce mise.

Graficky hra nenadchne, nicméně koukat se na to dá, zamrzí nemožnost zapnout AA v single části hry.

Jako odreagování hodinku denně to ale ve výsledku nebylo nejhorší.