Poslední save hlásí něco přes 41 hodin a je na čase psát dojmy.

Risen se opravdu hraje jako Gothic 2 v lepší grafice - je to cítit z rozhovorů, questů, hudby, atmosféry - prostě tohle je Gothic, jen trochu jiný.

Už v demoverzi mě naštvalo několik věcí - nesympatický hlavní hrdina, tropické prostředí, mizerné textury. Teď už můžu říct, že hlavní hrdina nemá charakterově k tomu z Gothicu daleko, takže jsem si na něj docela zvyknul, ale stejně vypadá tuctově.

Tropické prostředí... ono mi v zásadě nevadí, ale klasické fantasy bych prostě uvítal spíš - palmy a tropická verbeš pro mě nějak postrádají tu romantiku lesů mírného pásu :)

No a i ty textury jsem nakonec odpustil, bo díky řadě extra efektů hra i tak vypadá moc hezky (jen se člověk nesmí moc dívat do dálky :)) a hlavně engine dokáže držet stabilní fps. Ale rýpnul bych si do nemožnosti zapnout V-sync, bez něj je to při 1080p + GTS250 místama celkem hnus.

Čím jsem si v demu nebyl moc jistý, ale co mě v plné verzi až ohromilo, je zpracování soubojů. Ze začátku se to sice moc nezdá a tváří se to víc jako nedomrvená klikačka, ale jak se člověk snaží vyzrát na potvory silnější než on a zároveň vylepšuje bojové schopnosti, ukáže se, že ten systém je překvapivě komplexní a umožňuje na nepřátele aplikovat různé taktiky boje, které na ně taky třeba aplikovat je, pokud nechcete zbytečně často umírat - za to opravdu tleskám.

Vůbec celkově vývoj postavy se vyloženě povedl - ono vlastně jde o systém z prvních Gothiců, tak ještě aby ne. Skilly boje se zbraní jsou rozděleny na 10 stupňů, což je dobrý kompromis mezi systémem G1 a G2 a každý bodík je opravdu znát - rychlejší šerm, delší kombo, nové údery, možnosti. V rámci kovářství je teď možné vytvářet magické amulety a prsteny, obvykle silnější, než ty, co běžně nacházíte (což platí i pro kované meče).

Trochu rozpačité dojmy tady mám jen z lockpickingu - nějak mi přijde, že nápověda a skutečnost, že pohybů vlevo a vpravo je v sekvenci vždy stejně (i to, že víte, jak dlouhá sekvence bude), páčení zámků dost ubírá na napínavosti.

Zlodějina je doprovázená rozhovorem, který je často zajímavý, jen mě mrzí, že hrdina nenechá oběť doříct vtip :)

Co jediné mě v souvislosti s vývojem postavy vyloženě štvalo, jsou kamenné tabulky a různé knihy. V původních Gothicích knihy dávaly XP a tabulky zlepšoval různé skilly. Tady to všechno dává body do wisdom. Hru jsme končil se sílou, na kterou jsem se soustředil, něco přes 100, ale Wisdom jsem měl na 200, aniž bych do ní investoval jediný LP, což je prostě zhovadilost.

Questy a hlavně rozhovory jsou taktéž typicky Gothicovské. U questů mi ale chyběly nějaké specialitky, které by ozvláštnily všechny ty donáškové a prokecávací questy - tady jsou všechny tak nějak na jedno brdo. Rozhovory mají ten lehce humorný nádech, ale nemáte v nich moc na výběr. Tady bych si postěžoval na závěr hry: Poslední kapitolu nebo dvě je vám naznačováno, že budete v závěru muset učinit velké rozhodnutí, ale fakt je, že nerozhodnete vůbec nic - na výběr jsou dvě možnosti, obě říkají prakticky to samé jinými slovy a obě taky stejně skončí. U dialogů se taky občas stává, že postavy říkají něco jiného, než je v titulcích, nebo taky neříkají vůbec nic.

Bugů je ve hře relativně dost, víc než bylo v prvních dvou dílech Gothicu, ale žádné kritické mezi nimi nejsou a proti zápalavě bugů v Gothicu 3 snad ani nestojí za řeč.

Hra je rozdělená do 4 kapitol, z nichž nejdelší a nejzajímavější je ta první - z oněch 40 hodin tipuju že se v ní dá strávit tak třetina až polovina času a spočívá hlavně v seznamování se s jednotlivými frakcemi a poměry na ostrově, plnění drtivé většiny vedlejších questů a levelování z totální lamy na docela schopného dobrodruha. Druhá kapitola už se nese v duchu "přines 5 těhlenctěch", ale každý "tehlencten" má na sebe vázaný jedinečný quest, i jsou doprovázeny nějakými vedlejšími, takže ještě dobrý.

Třetí kapitola je takový jeden velký quest spočívající už prakticky jen v rubání potvor a čtvrtá kapitola je cca to samé, ale ještě nudnější a pětkrát. Tam už jsem se ujistil že tohle na 90 prostě nebude. Možná by hře prospělo zpřístupnit jeden nebo dva další menší ostrovy a s nimi novou várku vedlejších questů, ale to tak možná ve dvojce.

Ostrov mi svojí rozlohou přijde poměrně malý - cca bych ho přirovnal k údolí z G1, i když minimálně dojem z nějak mám takový, že ve skutečnosti je ještě o něco menší - vzhledem k tomu, že z tropického prostředí radostí neskáču, mi to ale nijak zvlášť nevadí.

Když to shrnu - hraje se to jako Gothic 2.Má to tu atmosféru, ale ta je svým způsobem okleštěná - ať už prostředím, primitivnějšími questy a dialogy, vzhledem hrdiny, nebo i tím, že skoro všechna NPC vypadají tak nějak stejně. Na druhou stranu vývoj postavy a souboje se opravdu povedly. Taky je škoda, že dvě ze čtyř kapitol (poslední čtvrtina hry) už jsou vyloženě rubací dokolečka se opakující nuda, ale i tak těch prvních 30 hodin za to stojí - takovéhle RPG prostě nikdo jiný než Piranha Bytes nedělá.