Krásný svět banánové republiky rozhodně není žádným okoukaným konceptem a působí tak velmi originální a svěžím dojmem. V množství "vážných" industriálních strategií přichází hra, která je čistě o zábavě. Žádné složité přemýšlení a plánování (co se má posrat, posere se hned, jak se rozjede ekonomika, tak už je skoro vyhráno).

Její kouzlo spočívá hlavně v černém humoru a volnosti, která se nevidí v tomto žánru často. Mluvím hlavně o způsobu splnění misí. Pokud není hlavní objective příliš specifický, můžete hru hrát jak se vám zlíbí. Můžete se vydat cestou demokratického ráje na zemi nebo prostě zrušit volby, podlézat vojákům a nastolit tvrdý režim, kdy všichni pracují 14 hodin denně prakticky zadarmo. Vše je hezky oživeno nějakou (většinou velmi)nestandardní událostí, kdy se hráč musí rozhodnout mezi různýma možnostma a na jehož volbě se odvíjí další průběh mise. K tomu všemu přičtěte různé "zákulisní" praktiky a dostanete ohromně zábavné dílko.

Málokdy viděným prvkem v podobných typech her je výběr avatara. Hráč si může před každou mapou vybrat mezi pestrou paletou více či méně známých diktátorů. Může si ale i vytvořit svou vlastní postavičku, ke které si přiřadí vlastnosti, jenž se mu zrovna nejvíc hodí. To umožňuje dostatečně se "vyboostovat" a přizpůsobit si hru k svému stylu hraní. V této části mě trochu mrzelo, že se vytvořené postavičky nedají nikde ukládat, zůstává pouze ta posledně použitá a tak si před většinou map musíte vše naklikat znovu.

Bohužel jsem nehrál žádný z předchozích dílů, takže nemůžu srovnávat. Spíše než přímo Tropico 3 tak hodnotím celý herní koncept. Je to jedna z mála strategií, u kterých jsem se královsky bavil od začátku do konce. Všem doporučuji.