No, když jsem si přečetl recenzi v Levelu, docela jsem se na tenhle kousek začal těšit, ale při samotném hraní se ukázalo, že všechny ty skvělé věci v oné recenzi zmiňované tu prostě nejsou. Což mě pak při samotném hraní docela nakrklo, stejně jako řada jiných věcí, z nichž největším problémem byla asi absurdně vysoká obtížnost, kterou naštěstí srovnal první patch.

Zmíněná recenze slibovala všechno možné o nezměrných volbách a jejich nedozírných důsledcích, což se (opět) ukázalo jako totální snůška keců. V zásadě se jedná o klasickou BioWare šablonu úvod + několik částí hratelných v libovolném pořadí + závěr. K tomu klasicky prokecávání spolubojovníků, atd. atd. Kdo hrál KotOR, ten ví.

Co se týče ovlivňování rozhovorů a důsledků z toho vyplývajících, tak se nepamatuju, že by cokoliv co jsem řekl, mělo na cokoliv dalšího vliv dál, jak do konce rozhovoru. Stejně tak žádnou velkou věc nemůžete opravdu rozhodnout - v takových momentech se buď budou věci odehrávat navzdory vašemu nesouhlasu, nebo tento nesouhlas nelze v takových chvílích ani vyjádřit. Ale aby vám to snad nebylo líto, tak vám hra v jednom kuse předhazuje rozhodování o věcech, po kterých vám v zásadě jako postavě nic není a které má rozhodovat někdo jiný.

Když pominu BioWare šablonu a dialogy, zbyde mi v zásadě Baldurs Gate bez příšerného AD&D systému, který je tu nahrazen něčím, co podstatně lépe funguje, i když by možná potřebovalo ještě trochu vyladit. Lokace mají vždy nějaký svůj význam a řada questů se odehrává při náhodných setkáních během cestování, která se snad s výjimkou trpasličího obchodníka vůbec neopakují.

Mimika postav za moc nestojí a při některých scénách se těm pokřiveným xichtům musí člověk smát. Dabing je až na pár výjimek kvalitní, ale hlavní postava při rozhovorech opět mlčí.

Příběh jako takový za moc nestojí a i různé vedlejší příběhové linky mě bůhvíjak nenadchly, i když v zásadě jsou často originální a to samé se dá říct o questech. Asi jedinou vyloženě nadstandardní část tvoří pobyt ve snovém světě během čistek ve věži mágů. Obzvlášť kosení nepřátel pomocí golema bylo velmi uspokojivé a dost mi připomínalo hraní za Kabuta z Giants, akorát že tady to byla na rozdíl od Kabuta zábava.

Hra má jistý stupeň návykovosti, jinak bych si s ní nedával 15hodinová dostaveníčka. Za největší motivaci považuju odhalování příběhů společníků, jejichž osudy nejsou až tak extrémní, jak tomu bývá u BioWare her zvykem a o to víc jsem si je oblíbil. O to víc mě mrzí, že mi na konci moje milovaná Morrigan utekla :( Při dobrodruhování vedou mezi sebou "na pozadí" různé rozhovory, které je taky radost poslouchat.

Dragon Age sice není nijak revoluční RPG, ale přijde mi přece jen o chlup lepší, než Risen a tudíž pro mě asi RPG roku 2009. A taky je to asi nejlepší RPG od BioWare od vydání KotORu. Jen škoda té přehnané snahy zavděčit se mainstreamu - ať už jde o krvavé cákance všude možně, snahu působit sexy (proč máme všici slipy jak nějaká banda striptérů?), zpěv té zrzavé nány (který pravda by bylo škoda nevidět), nebo o další podobné scény.