Touhle hrou jsem si splnil několik let starý rest. Tehdy jsem hrál a dohrál Second Encounter, takže jsem přesně věděl, do čeho v tomto případě jdu. Navíc, možnost zahrát si ve vylepšené grafice, mě lákala, i když nakonec jsem si nějakého zásadního rozdílu ani nevšiml.
Tahle hra je šílenost, ale zábavná šílenost. Serious Sam tak trochu vzdáleně připomíná Duke Nukema, drsnej vzhled, drsný hlášky. K dispozici je pár zbraní, hodně munice a dalších blbinek jako brnění, zdraví atd. a cílem je proklestit si cestu přes hordy nepřátel. Pojem přesila zde nabývá trochu jiného významu, asi v málokteré hře se hráč dostává do situace, kdy proti němu jdou někdy desítky a chvílemi snad i stovky nepřátel. A tak nezbývá, než držet levé tlačítko myši a posílat je všechny tam, odkud přišli.
Proti SE se mi prostředí zdála více stereotypnější, postrádal jsem pár zbraní (namátkou si vzpomínám na motorovou pilu, nebo plamenomet) a celkově jde vidět, že šlo o první díl, kde ještě vše nebylo vychytané.
Hry tohoto typu se musí dávkovat opatrně, zapnout na hoďku, vypnout mozek a trochu si u toho odpočinout, protože myslet tady opravdu není třeba. Můj konečný čas se zastavil na něco málo přes čtyřech hodinách a hrál jsem to asi čtyři nebo pět dní, hru shozenou pořád na liště a když jsem měl chuť, tak jsem si to na chvilku zapnul.
Tahle hra je šílenost, ale zábavná šílenost. Serious Sam tak trochu vzdáleně připomíná Duke Nukema, drsnej vzhled, drsný hlášky. K dispozici je pár zbraní, hodně munice a dalších blbinek jako brnění, zdraví atd. a cílem je proklestit si cestu přes hordy nepřátel. Pojem přesila zde nabývá trochu jiného významu, asi v málokteré hře se hráč dostává do situace, kdy proti němu jdou někdy desítky a chvílemi snad i stovky nepřátel. A tak nezbývá, než držet levé tlačítko myši a posílat je všechny tam, odkud přišli.
Proti SE se mi prostředí zdála více stereotypnější, postrádal jsem pár zbraní (namátkou si vzpomínám na motorovou pilu, nebo plamenomet) a celkově jde vidět, že šlo o první díl, kde ještě vše nebylo vychytané.
Hry tohoto typu se musí dávkovat opatrně, zapnout na hoďku, vypnout mozek a trochu si u toho odpočinout, protože myslet tady opravdu není třeba. Můj konečný čas se zastavil na něco málo přes čtyřech hodinách a hrál jsem to asi čtyři nebo pět dní, hru shozenou pořád na liště a když jsem měl chuť, tak jsem si to na chvilku zapnul.
Pro: Není nutné přemýšlet, vypadá to docela dobře.
Proti: Není nutné přemýšlet, později dost stereotypní.