Dle mnohých jde o rozporuplnou hru, která nesplnila očekávání. Uznávám, že ve své době bylo pro hry obecné měřítko kvalit kapku odlišnější než předvedl Doom 3, nicméně to by nebyl ID Software, aby nešel svou vlastní, letitou, praxí a zkušenostmi vyšlapanou cestičkou..

Ta hra je skvělá. Nejde v ní o propracované skripty, otevřený svět, o originální nápady a rozmanité prostředí. Tomu Id nikdy příliš neholdoval a po pravdě, v mém případě ani nemusel. Id, jako zakladatel žánru přesně ví, co k dobré zábavě stačí. Sázka na vybalancovanost zbraní, dynamiku a atmosféru, neuvěřitelné a vlastnostmi rozmanité nepřátele jako z nejhnusnější noční můry, co nejdrsnější ozvučení a revoluční engine. V tomto je Doom 3 opět tou nejkrystaličtější esencí od firmy Id, hrou, opepřenou tentokráte navíc ještě o hororový prvek.

A co na tom, že je hra po čase předvídatelná, prostředí stereotypní, interiéry po čase skličující a nápady mimo fantastických přestřelek takřka nulové.. Jako všechny hry od Idu i Doom 3 stojí na jednoduchých principech kvality těch nejstarších her a světe div se, funguje to a baví to. Doom 3 je jednoduchost, moderní retro hra, která se zpětně a vzhledem k okolnostem firmy nedá hodnotit jako propadák. Zpětně jí beru jako pořádný grafický hororový nářez, co mi málem strhl repráky, ve kterém hustá atmosféra blížícího se pekla neustále gradovala po celou dobu hraní a pak když peklo konečně přišlo, Doom 3 nezklamal a předvedl ho v plné parádě, jak se sluší a patří.

V jedné větě hra, co dala zapomenout na všechny zesložitělé Half-Lify a Far Crye, aby ukázala, že po staru to stále jde a koneckonců, může to být i zábavnější..