Dloouho jsem se rozhodoval jestli pořídit Zaklínače nebo zůstat věrný jediné uznávané značce - Oblivionu. A jelikož jsem tenkrát přišel o pár poměrně podstatných saveů z hry, kde byla uložena má, bez cheatů, poctivě vydřená postava, po několika dnech (možná týdnech, srovnával jsem se s tím docela špatně:-) ) jsem šel do krámu a rezignovaně si Zaklínače koupil.

Od začátku hry ve mě tohle RPG ovšem zaselo kořen jakési neznámé drogy, kdesi v zapomenutých blatech pravděpodobně zaklínači nazvané jako plíživá stravitelka za živa..Nejdřív jsem si hru nějak moc nebral, sloužila jako náplast po etudě s Oblivionem, ale čím více jsem pronikal do místního světa a příběhu, čím více jsem se nechával pohlcovat nekonečnou atmosférou, jež by se v Zaklínači dala doslovně krájet (Oblivion proti tomu hadr), tím více jsem nabýval dojmu, že není pražádný důvod, proč bych měl skončit, proč bych měl od té hry vlastně vstávat, proč bych měl vůbec jíst, když tím jen zbytečně tratím podstatněji trávený čas..Hra mě jednoduše stravovala tou nejpodlejší formou, aby ve čtvrtině ukázala na tvrdo svoje tesáky, zakousla se a do svého konce mě již definitivně nikam nepustila....Já byl tak ztracen, ale věděl jsem, že hraju něco hodně vyjímečného..

Zaklínač mě pohltil. Nejde tu jen o výborné souboje, příběh, rpg systém a ďábelskou atmosféru..Jde o celek. Zaklínač jako celek je vyjímečné RPG, bez bláznivých minotaurů a podobných tisíckrát viděných zjevení. Zaklínač servíruje námi Čechy výborně známou evropskou mytologii a co víc, v tom nejvítanějším hávu, přímo jako z Erbenovi Kytice..A tak zatímco jsem v Oblivionu za doprovodu nonšalantní hudby v nablištěné zbroji nemotorně bojoval na svahu s kostlivcem v brnění, v Zaklínači jsem s ošuntělým Geraltem po pár vypečených parádičkách s mečem skolil v močálech takové bestie jako polednice, bazališky nebo topivce..


Pokud bych měl zpětně tedy hodnotit situaci, děkuju za to, že jsem o své pozice v Oblivionu takto násilně přišel, protože přijít o tuhle hru, by byl asi jeden z největších průšvihů herní kariéry vlastně nás všech..