Hodnotím hned po dohrání a jsem NADŠENÝ!
Na počátku bylo prosté "kde je kua inventář" a "proč se to hraje jako Gears of War?". Zkrátka úplně jiná hra. Což bude určitě šok pro všechny, kteří si chtějí zahrát promakané RPG. Statistiky jsou zkrouhnuty na minimum a sbírání několika málo zbraní probíhá také úplně jinak (zbraň se musí napřed oskenovat a pak se teprve hledají/kupují vylepšení)... a já říkám proč ne? K čemu mi bylo sbírání tuny bordelu v jedničce, když se od sebe lišil jen minimálně? To samé platí pro upgradování zbraní a brnění, protože tam byly užitečné dohromady tak 3 upgrady. Prostě jde hlavně o to, aby dal člověk šanci jinému žánru.
Gameplay je jedničce podobný. Hlavní atrakcí je hlavní příběh, to máme stejné u obou dílů. Vedlejší úkoly byly hlavní brzdou jedničky, protože již zmiňované stejnorodé vybavení pomalu nestálo za pobíhání a vystřílení po jednom generickém druhu bází/dolů/vesmírné lodě a ježdění po krajinkách, které se od sebe lišili jenom texturou nebe a země. V ME2 díky vybavení, jehož učinnost JE znát, nejsou už vedlejší mise taková pruda. Hlavně kvůli tomu, že se v každé misi signifikantně mění prostředí. Jungle, ruiny, sníh, mlhavá bažina, základny,... A ne vždy je to pouhé - vystřílej, na konci zmáčkni čudl, mise splněna. Někdy to jsou puzzle s otevíráním dveří, někdy bludiště kudy projít houpajícím se ztroskotaným korábem. Plus většinu vedlejších misí si ve dvojce musíte najít sami, takže prozkoumávat planety se opravdu vyplatí.
Tím se dostávám k tomu, co pro změnu brzdí hraní ve dvojce - zkoumání planet. Jezdit scannerem po planetě a vysávat z ní minerály, je sranda tak u prvních deseti planet. Takže po chvíli se omezíte na zkoumání jenom těch planet, kde jsou anomálie (= vedlejší mise) a vycucáváte je pouze, když potřebujete něco postavit na lodi. Systém z jedničky byl možná primitivní, ale tady by se celkem hodil.
Boje mají vylepšený systém krytí ála Gears of War. Samozřejmě na Gears of War to v akci nemá, ale rozhodně se s nim hraje líp než v jedničce.
Příběh se celkem hodně soustředí na vedlejší postavy a jejich příběhy, aby vám jich na konci bylo líto. :) Nevím, co mají všichni s neoriginalitou příběhu, ale mě pár twistů opravdu dostalo.
Dále se mi líbilo poreklamování hlavních hubů (Citadela, Omega,...). Prostředí je se všemi těmi pohyblivými reklamami takové živější a rozhodně se na něj hezky kouká. SW manikáům několikrát přijdou na mysl dolní ulice Corruscantu. Poteší i takové blbůstky, jako přístroje, které se rozsvěcují, když se k nim přiblížíte, anebo viditelnější používání omni-toolu, například v rozhovorech. Rozhovory se snaží o filmovost, což se jim někdy daří, ale někdy při tom prostě virtuální herci vypadají směšně. Jinak sou ale samozřejmě ještě víc super než minule.
Shrnutí - smiřte se s tim, že to neni "pravé" RPG a utrhne vám to koule.
Na počátku bylo prosté "kde je kua inventář" a "proč se to hraje jako Gears of War?". Zkrátka úplně jiná hra. Což bude určitě šok pro všechny, kteří si chtějí zahrát promakané RPG. Statistiky jsou zkrouhnuty na minimum a sbírání několika málo zbraní probíhá také úplně jinak (zbraň se musí napřed oskenovat a pak se teprve hledají/kupují vylepšení)... a já říkám proč ne? K čemu mi bylo sbírání tuny bordelu v jedničce, když se od sebe lišil jen minimálně? To samé platí pro upgradování zbraní a brnění, protože tam byly užitečné dohromady tak 3 upgrady. Prostě jde hlavně o to, aby dal člověk šanci jinému žánru.
Gameplay je jedničce podobný. Hlavní atrakcí je hlavní příběh, to máme stejné u obou dílů. Vedlejší úkoly byly hlavní brzdou jedničky, protože již zmiňované stejnorodé vybavení pomalu nestálo za pobíhání a vystřílení po jednom generickém druhu bází/dolů/vesmírné lodě a ježdění po krajinkách, které se od sebe lišili jenom texturou nebe a země. V ME2 díky vybavení, jehož učinnost JE znát, nejsou už vedlejší mise taková pruda. Hlavně kvůli tomu, že se v každé misi signifikantně mění prostředí. Jungle, ruiny, sníh, mlhavá bažina, základny,... A ne vždy je to pouhé - vystřílej, na konci zmáčkni čudl, mise splněna. Někdy to jsou puzzle s otevíráním dveří, někdy bludiště kudy projít houpajícím se ztroskotaným korábem. Plus většinu vedlejších misí si ve dvojce musíte najít sami, takže prozkoumávat planety se opravdu vyplatí.
Tím se dostávám k tomu, co pro změnu brzdí hraní ve dvojce - zkoumání planet. Jezdit scannerem po planetě a vysávat z ní minerály, je sranda tak u prvních deseti planet. Takže po chvíli se omezíte na zkoumání jenom těch planet, kde jsou anomálie (= vedlejší mise) a vycucáváte je pouze, když potřebujete něco postavit na lodi. Systém z jedničky byl možná primitivní, ale tady by se celkem hodil.
Boje mají vylepšený systém krytí ála Gears of War. Samozřejmě na Gears of War to v akci nemá, ale rozhodně se s nim hraje líp než v jedničce.
Příběh se celkem hodně soustředí na vedlejší postavy a jejich příběhy, aby vám jich na konci bylo líto. :) Nevím, co mají všichni s neoriginalitou příběhu, ale mě pár twistů opravdu dostalo.
Dále se mi líbilo poreklamování hlavních hubů (Citadela, Omega,...). Prostředí je se všemi těmi pohyblivými reklamami takové živější a rozhodně se na něj hezky kouká. SW manikáům několikrát přijdou na mysl dolní ulice Corruscantu. Poteší i takové blbůstky, jako přístroje, které se rozsvěcují, když se k nim přiblížíte, anebo viditelnější používání omni-toolu, například v rozhovorech. Rozhovory se snaží o filmovost, což se jim někdy daří, ale někdy při tom prostě virtuální herci vypadají směšně. Jinak sou ale samozřejmě ještě víc super než minule.
Shrnutí - smiřte se s tim, že to neni "pravé" RPG a utrhne vám to koule.
Prince of Persia
Pro: Příběh, rozmanitost prostředí, navazování na minulý díl, filmové rozhovory, sympatické postavy
Proti: Skenování planet