Když hraju Diablo 2, tak vždycky s datadiskem (samotnou dvojku jsem hrál jen párkrát). Diablo 2: Lord of Destruction je snad nejznovuhratelnější hra, kterou jsem kdy hrál. Hraju ji už hodně dlouho a stále mě baví. Hra plná hrdinů, démonů, nemrtvých, mečů, sekyr, magie atd.
Všechno tohle zní dost provařeně a netrefuje se to do mého, zrovna nejoblíbenějšího stylu. Ale musím říct, že ta hra má své kouzlo. Nevím jestli by mě Diablo 2: LoD bavil tolik, kdyby jsem ho začal hrát až v dnešní době. Ale ten svět a vše okolo něj se zarylo do mé paměti. Hnací motor Diabla 2: LoD je asi znovuhratelnost. Takže nebudu tady rozebírat jednotlivé stránky hry a snad ta znovuhratelnost mluví za vše.
Ať už je na poli Blizzardovských her taková konkurence jako je Warcraft 3 nebo StarCraft, pro mě bude vždy mezi jejich hrami vítězem Diablo 2: Lord of Destruction.
Všechno tohle zní dost provařeně a netrefuje se to do mého, zrovna nejoblíbenějšího stylu. Ale musím říct, že ta hra má své kouzlo. Nevím jestli by mě Diablo 2: LoD bavil tolik, kdyby jsem ho začal hrát až v dnešní době. Ale ten svět a vše okolo něj se zarylo do mé paměti. Hnací motor Diabla 2: LoD je asi znovuhratelnost. Takže nebudu tady rozebírat jednotlivé stránky hry a snad ta znovuhratelnost mluví za vše.
Ať už je na poli Blizzardovských her taková konkurence jako je Warcraft 3 nebo StarCraft, pro mě bude vždy mezi jejich hrami vítězem Diablo 2: Lord of Destruction.
Batman: Arkham Knight
Pro: Znovuhratelnost a všechno ostatní.
Proti: V dnešní době už může být styl hry okoukanější.