A mám to za sebou, nevystihl bych všechno lépe než, jak už to vystihnul Kubulus. O téhle hře si může každý myslet, co chce, hlavně ti, co hru nehráli. Já jsem rád, že jsem měl možnost si ji zahrát a dohrát. A jsem nadšeně překvapený, že i v dnešní době se mi takhle moc líbí nějaká hra, která vážně hraničí s dokonalostí (nebo to umí prostě excelentně). Rozhodně není hra přeceněná, ale zaslouženě si odnáší taková hodnocení jaké dostává a nejlepší způsob bude si to ověřit samotným hraním.

Mass Effect 1 jsem ohodnotil, jak jsem ohodnotil a to jsem byl opravdu hlavně z počátku hodně rozčarovaný, ale to, co mi nabídl druhý díl jsem nečekal. Už po prvních hodinách jsem věděl, že tohle je zatraceně lepší než první díl. Je ale nutné, nebo já to aspoň doporučuju, si první díl zahrát a dohrát, protože vám můžu zaručit, že se v řadě věcech budete dost ztrácet a zážitek z návratů postaviček pro vás nebude takový jaký by měl být. Měl jsem výhodu, že jsem se k Mass Effectu dostal teprve až při vydání dvojky, tak jsem parádně navázal, no s trojkou už mám smůlu. A to i po takovém navázání jsem měl problémy nějaké postavy poznat!

ME prostě umí vtáhnout do hry, intro bylo výborné a pak samotná hra, když z toho takhle skočíte hned po jedničce jste, jak bych to řekl, příjemně rozladění. Výborné je, že to nekončí povedeným začátkem, ale příjemné zážitky pokračují v pravidelných dávkách až do konce. Mnohem lépe se mi to ovládalo, všechno bylo tak nějak plynulejší a zároveň i hezčí. Začátky mě konečně neiritovaly. Souboje byly provedené na jedničku, vůbec mi nevadí, že se bojovalo o trochu víc, hlavně to bylo díky tomu, že se soubojový systém zdokonalil a i to nabíjení chválím jako dobrej nápad, stejně tak se mi líbilo i skenování planet a ostatní věci, i když asi bych se nezlobil, kdyby to bylo vypuštěné úplně a já jen dělal vedlejší mise pokud bych je našel a samozřejmě ty příběhové. RPG bylo hodně upozadněné, ale vyloženě mi to u hry jako Mass Effect nevadilo a to, že RPG žánr mám asi nejradši.

Příběh je možná na pohled plytký, ale v provedení ME se vám prostě musí líbit, i když je pravda, že příběhu jsem nevěnoval takovou pozornost a mnohem víc mě bavilo prokecávání a osud herních postav, hlavně těch na Normandii. Takže jsem možná až přehnanou dobu věnoval jejich problémům, úkolům a budování vztahu s Mirandou. Z návratu Ashley jsem byl hodně rozčarovaný a i přestože jsem se rozhodnul být ji věrný, Miranda mě ukecala, respektive po její osobní misi to byla ona, u které jsem začal budovat vztah. Uvědomil jsem si, že Miranda je mnohem lepší charakter a taky víc sexy, těším se dost na to, co na to řekne Ashley ve třetím díle, teda jsem asi na to nejvíc zvědavý z celé trojky xD. A ještě sem napíšu, že doufám, že uvidíme ve trojce, jak vypadá Tali, nebo obecně kvariané pod maskou. Je to stejně divné co? Myslím to, že vás vývojáři dokáží donutit se o takovouhle prkotinu starat, prožívat, na druhou stranu je to vynikající věc a nevěřil bych, že to má takový dobrý vliv pro atmosféru a sžití se se hrou. Dodnes nezapomínám na to, kolik lidí dokázalo třeba řešit vztah s Morrigan z Dragon Age, stovky stránek diskusí!

Postavy jsou dokonce ještě mnohem víc lidštější, nevím co na to má největší vliv, jestli strhnutí ME atmosférou, nebo zajímavé dialogy a navíc je to dokonce i osobitější, postavy projevují emoce, konečně se při rozhovorech i celkem přirozeně pohybují. Dochází na objetí, přátelské podání rukou a zkrátka takhle výborně to snad nenabídne žádná hra. A nemůžu zapomenout ani na skvělou kameru při těchto rozhovorech.

Potěšila i délka hry, tentokrát jsem překvapivě u dvojky strávil více než 60 hodin, což jsem v šoku, protože tady jsem nemusel objíždět planety Makem a to hodně v prvním díle zdržovalo. Je sice pravda, že jsem nechával i hru běžet chvílema v liště, nebo jsem se s tím páral hodně pomalu. Na druhou stranu jsem to hrál fakt na doraz a třeba postavy na Normandii jsem obkecával snad kdykoliv jsem měl možnost. I přesto jsem dosáhl "jen" 28. levelu. I když archievementy mám vesměs až tak na pět všechny, ne, že by mi o ně šlo. Prostě mě ta hra bavila.

Jako hra, která mi má přinést zábavu obstál ME více než na výbornou a i pod vlivem mírné indoktrinace Reaperem nemám vyloženě velké výhrady, které bych u jiných her tak snadno nepřehlížel. ME 2 má chyby, ale nějak postupem hry na ně zapomínáte a jen si užíváte. I když je to takový hollywoodský trhák, mně styl hraní ME vyhovuje. Zatímco u ostatních her ty chyby ani nemusím vyhledávat, protože se nabízejí sami. Už vůbec to, když si spočítám kolik her dokázalo udržet mou pozornost až do konce moc nebude, kór když trvá i jejich dohrání něco přes 50 hodin. Zkrátka nic, co mě opravdu štvalo, otravovalo. Docela jsem i čuměl, jak Bioware odpověděli i tím, jak jsem si u jedničky v jednu chvíli vzpomněl na to, že na Normandii vůbec nejsou záchody a sprchy. Doufám, že se tam ještě objeví bar :). Jasně je to úplně jedno, je to hra proboha, ale já tyhle nesmyslné detaily mám u her rád, stejně tak jako ty blbosti v Shepardové kajutě.

Hodně nových parťáků je rovněž paráda, ale jako v jedničce jsem až na vedlejší mise postupoval pořád s Jacobem a Mirandou. Ani nevím proč, protože tam je dost zajímavých osobností, se kterými stojí za to procházet hrou.

Nezbývá než trpělivě vyčkávat na Mass Effect 3, což není tak hrozné a to hned z několika důvodů. Čeká nás další řada výborných her, snad se dočkáme i nějakých těch DLC a to nemluvím o tom, jak bych si chtěl ME zopakovat znovu a jinak a že mám hodně nápadů, co bych udělal jinak. Třeba hrát za odpadlíka, zvolit jiné romance apod. Těším se na to, jak to dopadne s postavama, co se mnou provede Cerberus. Doufám, že to ani trojkou neskončí. A jestli bude trojka lepší než dvojka a splní se to, co od toho zčásti očekávám, tak má u mě osobně slíbenou stovku.

Je to fakt dobrá hra. A to navíc sci-fi nemusím a i ME jsem jenom přehlížel.