Doom 3 je podivný případ videohry. Jde o neskutečně stupidní koridorovou střílečku s řadou hnusně skriptovaných situací a povrchní atmosférou, která dříve či později musí spadnout do stereotypu (samozřejmě myslim hru, ne atmosféru – zatracená čeština!). Jenže kde jinde bych sázel průměrná hodnocení a v komentu nešetřil negativní kritikou, zde to prostě udělat nemohu. Tady všechny tyhle odporné věci utvářejí vynikající celek, který je od začátku do konce perfektně zábavný a ač se stereotyp dostavuje, není to ten typ stereotypu, kvůli kterému hru nejste schopni dohrát. Vlastně to není ani takový druh stereotypu, který by vás byť jen trošičku odrazoval od hraní. Atmosféra povrchní skutečně je, ale stejně si budete každý moment plnými doušky vychutnávat. Hra rozhodně není strašidelná, je taková správně napínavá (i když je tento fakt v rozporu s předvídatelnými skripty). Lineární je tak, jak jen FPS může být, jenže zde to prostě ani trochu nevadí, sem to jednoduše patří. Samozřejmě jsem značně ovlivněn nostalgickými vzpomínkami na vynikající první dva díly (když ty potvory jsou ale tak sexy:D). Na mě Doom 3 působí jako každým coulem kvalitně odvedená práce, dělaná s chutí a láskou k FPS žánru. Nehorázně obyčejná, ale pekelně zábavná hra.