Metro 2033 pro mě bylo až do loňského podzimu jedna velká neznámá, pak jsem si přečetl pár informací, prohlédl nějaké ty screeny a rázem jsem musel přehodnotit svůj žebříček nejočekávanějíšch her pro rok 2010. Tak trochu jsem doufal, že dostanu Stalkera z prostředí Moskevského metra, ale pár let už hraju a abych si nemohl nevšimnout, že to všechno vypadalo na první pohled až moc dobře na to, aby to byla ve výsledku pravda.

Řeknu to hned na začátku, zklamání se nakonec nedostavilo, jen takový ten pocit, že tu byl trochu větší potenciál a to, co nám tvůrci servírují není úplně to, co z toho mohlo být. Nicméně vzhledem ke svázání knižní předlouhou možná nebyla jiná možnost. Knihu jsem bohužel nečetl, takže nevím, jak jsou si dějové linky v ní a ve hře podobné. Atmosféra a opravdu atraktivní prostředí, to je to, na co Metro 2033 sází v první řadě a pokud by se na tomhle dal vystavět svět nesvázaný žádnými nelogickými omezeními, byla by to naprostá bomba. Představa hry s maximálně otevřeným světem, s přístupem úplně všude, kam lze logicky vlézt, se spoustou unikátních postav se svým vlastním příběhem se mi vkrádala do mysli takřka během celého hraní. Na druhou stranu si možná autoři uvědomili, kam sahají jejich možnosti a včas ořezali své plány na to proveditelné maximum.

Metro 2033 je poctivá FPS s naprostou absencí RPG prvků, které tam asi hodně lidí čekalo. Celou hru drží pohromadě silný příběh o záchraně jedné okrajové stanice a jejích obyvatel a dost dlouhou dobu nic nenasvědčuje tomu, že činy, které hlavní hrdina koná, by mohly mít nějaké rozsáhlejší důsledky na své okolí, ne-li dokonce na celý herní mikrosvět. Lehce mystické a nadpřirozené prvky se dají celkem v pohodě skousnout, asi už jsem proti tomuhle během času dost otupěl. Co se bohužel přehlédnut nedalo, byl dost velký rozdíl, mezi souboji s lidskými protivníky a mutanty. Zatímco boje proti těm prvním byly zábavné a přestože AI není nijak excelentní, tak dokázaly nabídnout i překvapivé momenty, boje s mutanty jsem bral jako nutné zlo. Na to, že jde o pravověrnu FPS jsem postrádal větší výběr zbraní, takřka celou hru jsem si vystačil s asi třemi, nebo čtyřmi kousky, ke kterým jsem se dostal docela brzy. Mírné zpestření tak představovaly jen dva druhy munice, kvalitní armádní a méně účinná vyráběná už v podzemí. No, mám ve zvyku si cenné předěmty ve hrách šetřit, takže jsem celou hru prošel s tím, aniž bych vystřelil jediný armádní náboj, protože jsem si říkal, určitě je upotřebím později. Konec přišel bohužel dříve, než se tak mohlo stát :) Jediné o co jsem se nakonec staral nějak výrazněji bylo měnění filtrů do plynové masky.

Po technické stránce je metro velmi povedená záležitost. Hra byla celou dobu naprosto stabilní a pokud člověk netrvá na DX11 a max. detailech, tak se dá celkem dobře hrát i na průměrném PC. Metro 2033 je výborná hra s částečně promarněným potenciálem, což jí ale nebrání v tom, aby se smělě mohla zařadit mezi top hry. Aspoň pro mě. Když jsem si přečetl svůj koment celý znovu, tak mi jeho vyznení připadá až moc negativní, sám nevím proč ... asi krásný příklad toho, co dokáže udělat ne úplně naplněné očekávání.