Hra tak poutavá, že jsem dokončil kampaň za tři dny, vás provede příběhem tří ras plným nestálých paktů, intriky a zrady. Ačkoliv jsou armády i principy stavění pro jednotlivé strany velmi odlišné, jsou strany výborně vybalancové (upraveno mnoha patchi). Některé jednotky disponují speciálními vlastnostmi jako létání, zahrabání, zneviditelnění a plošné zviditelnění a žádná jednotka není samoúčelná. Důsledná implementace principů kámen nůžky papír se stará o neustále se proměňující situaci na bitevním poli a činí tak z hry více hráčů orgastický rychloklikací zážitek, po němž člověk padá bez ohledu na výsledek vyčerpáním. Bez rychlosti, znalosti klávesových zkratek a pokročilých taktik tu nelze v souboji se zkušeným hráčem uspět.

To, že Blizzard neimplementoval u Starcraftu debalancující prvek v podobě levelujících hrdinů (oproti Warcraftu 3) se ukázalo být velmi dobrou volbou (přičemž repektuji modifikaci Warcraftu 3 typu DoTA, ze které se posléze vyvinul zcela nový žánr). Důkazem správnosti této úvahy může být rodící se druhý díl Starcraftu a obrovský hype který zrod provází i přesto, že Blizzard slibuje minimum změn vůči principům uplatněným v roce 1998.

Na poli těžařských RTS hru dle mého překonává pouze datadisk (viz můj obsáhlejší komentář k Sc:Bw).