K Opposing Force jsem se pořádně dostal až nyní, po 11 letech od vydání a musím říct, že zábava je to stále i po těch letech prvotřídní. Level design se povedlo skloubit tak, aby hráč skutečně cítil, že je na dosah Gordona Freemana. Jenže G-Man si tak jako s Freemanem pohrává i se seržantem Shepardem, za kterého hrajete. Zcela úmyslně jsem šel s obtížností na easy, aby hra pěkně odsýpala a musím říct, že sem tam je i tato obtížnost docela náročná. Především Black Ops dokáží až neuvěřitelně nas*at a v duchu jsem si říkal, proč jsou ty zbraně proti nim tak neúčinné (kromě těžkého kulometu). Naštěstí taktika Quick Save + Quick Load stále funguje nejlépe. Výběr z arzenálu je snad ještě větší než u Half-Lifu a do ruky se vám dostanou od kulometů, sniperky a pistolí také kousky z dílen emzáků a není jich zrovna málo. Logické úkoly a jeden boss tuším v kombinaci s přitahováním se emzáckým jazykem ke zdi se mi zamlouvaly. Opposing Force patří mezi ty datadisky, které slupnete jako malinu a jste nasycení. Což se o Half-Life: Blue Shift bohužel říci nedá.