První díl Splinter Cellu přines do žánru stealth akce plno nových prvků a za pomoci agenta z řad NSA Sama Fishera jsme postupně odtajnili potenciál, která tahle hra ve své době skýtala. To, co dělalo Splintera hrou bylo pojetí akce a postupnýho likvidování nepřátel, za pomoci vlastní inteligence (nebylo to o tom vtrhnout do baráku a všechny postřílet). Fanoušci si hru rychle osvojili a tak bylo jasný, že musí přijít druhý díl.

Druhý díl perfektně zachoval veškerý klady jedničky a tvůrci jej obalili do líbivější grafiky. V čele opět se Samem jsme rozvíjeli příběhovou linii, která nadchla nejednoho fanouška a tak tu byl i díl třetí, který už byl graficky na vrcholu a i dneska by měl stále co nabídnout (bohužel jsem nedohrál do konce).

A jak příběh plynul dál, vyžadoval stále tvrdší a masitější pojetí, tak přišel díl čtvrtej. Ten byl po příběhové stránce jednoznačně nejlepší. Mohli jste si totiž zvolit cestu, kterou se příběh bude ubírat. Grafický zpracování bylo vyvedeno do absolutna a spousta nových prvků zpestřovalo hraní. Na scénu přišlo i několik drsných scén, kdy už bylo třeba přidat i trochu krve, skvělej soundtrack navíc všechno povyšoval na maximální úroveň.

Nyní je tu pětka! Conviction jsem očekával od dob, co bylo ohlášeno, že vznikne a to už je chvíle nemalá. Čekal jsem úchvatnou grafickou stránku, četně zachování stealth prvků z předchozích dílů. Na jednu stranu hra moje očekávání splnila, na tu druhou ale úplně selhala. Je zajímavý sledovat vývoj od prvního dílu. To, jak průběh všemi díly vyžaduje neustále tvrdší pojetí. To by mi ani tak nevadilo (brutalita je dneska i ve hrách pro děti). Spíš mě děsně štve, jak hrozně potenciál hry tvůrci zničili. To, co bylo fajn na jedničce až čtyřce ze hry téměř zmizelo a nezbylo mi nic, než popadnout samopal a kosit je tam způsobem, kterej nemá se Splinterem nic společnýho. Sere mě, že musim složitě obcházet lokaci, když v předchozím díle stačilo vylézt na zídku a jednoduše skočit na druhou stranu. Štvou mě neuvěřitelně otravný přechody z černobíla do barevna. Vadí mi, že jde lézt jenom po určených objektech. Nelíbí se mi, jak změnili vzhled Sama Fishera, dokonce i to, že mu vzali jeho bezvadný udělátka (nebojte, pořád mu jich pár zbylo). Na druhou stranu se mi hodně líbí způsob, kterým je nám servírován příběh (dynamicky a bez zbytečností), líbí se mi styl, kterým je nám určován nový úkol (nápis na baráku/zemi), líbí se mi videa na zdech, který odtajňují detaily příběhu. Dokonce i ta akce je perfektně zvládnutá a dynamická. Grafika je dost rozporuplná. Někdy je výborná jindy zase vyloženě hnusná (třeba ve flashbacku v Iráku). Zvuk je naprosto parádní a dabing postav zrovna tak. Zkrátka a dobře se tvůrci až moc podřídili podání příběhu (ten nabízí několik infarktovejch momentů) a vytvořili něco, co fanouška původní stealth akce může pěkně nasr***, ale stejně tak i skvěle pobavit. Nakonec novej Splinter neni tak přesvědčivěj, jak by asi měl a dávám 75%.