Metro 2033 je výrazný zástupce v současnosti populárního game designu lineární FPS ve stylu jízdy na horské dráze. Tohle přirovnání dohání skoro k doslovnosti, když několikrát umisťuje hráče na vozidlo automaticky jezdícího po kolejích metra. Jedná se o přístup, kdy mě hra vede předem určeným koridorem a neustále se mě snaží ohromit prostředím a skriptovanými scénkami.
Většinu herního času se mnou putovala minimálně jedna další postava. To vlastně není úplně přesné. To já většinu času následoval nějakou další postavu, takže jsem si střídavě připadal jako na turistické prohlídce s průvodcem. To v dlouhých úsecích, kde se nic nedělo a tvůrci se jen snažili chlubit pěkně nadesignovaným prostředím. A v akci zase jako rozkazy plnící sidekick hlavní postavy. To jak moc vodí tato hra za ručičku, bylo chvílemi až bolestivé. Tvůrci přistupují k hráči jako k cvičené opici. Tohle není o tom reagovat na situace podle svého uvážení, tady se prostě jen dělá přesně to, co se přikáže.
Do hry jsem se pustil v domnění, že si užiju klasickou akci a zhruba první třetinu čekal, kdy se konečně rozjede, kdy skončí úvod a nechá mě konečně pořádně hrát. Až jsem nakonec pochopil, že taková bude až do konce. Mohl bych toho hodně kritizovat, stejně tak nemůžu popřít, že hra obsahuje slušné nápady, svět Metra 2033 má něco do sebe a párkrát jsem se i dobře bavil v momentech, kdy mě hra chvíli nechala hrát samotného. Ale nemá smysl se v tom rýpat, protože prostě game designerský přístup této hry mi nesedne. A nejen to, navíc ho považuju za hloupý. Nějak se tu z toho vytrácí hra a zůstává jen jakýsi patvar rádoby filmu z vlastního pohledu.
Většinu herního času se mnou putovala minimálně jedna další postava. To vlastně není úplně přesné. To já většinu času následoval nějakou další postavu, takže jsem si střídavě připadal jako na turistické prohlídce s průvodcem. To v dlouhých úsecích, kde se nic nedělo a tvůrci se jen snažili chlubit pěkně nadesignovaným prostředím. A v akci zase jako rozkazy plnící sidekick hlavní postavy. To jak moc vodí tato hra za ručičku, bylo chvílemi až bolestivé. Tvůrci přistupují k hráči jako k cvičené opici. Tohle není o tom reagovat na situace podle svého uvážení, tady se prostě jen dělá přesně to, co se přikáže.
Do hry jsem se pustil v domnění, že si užiju klasickou akci a zhruba první třetinu čekal, kdy se konečně rozjede, kdy skončí úvod a nechá mě konečně pořádně hrát. Až jsem nakonec pochopil, že taková bude až do konce. Mohl bych toho hodně kritizovat, stejně tak nemůžu popřít, že hra obsahuje slušné nápady, svět Metra 2033 má něco do sebe a párkrát jsem se i dobře bavil v momentech, kdy mě hra chvíli nechala hrát samotného. Ale nemá smysl se v tom rýpat, protože prostě game designerský přístup této hry mi nesedne. A nejen to, navíc ho považuju za hloupý. Nějak se tu z toho vytrácí hra a zůstává jen jakýsi patvar rádoby filmu z vlastního pohledu.
