První hrou ze série GTA, kterou jsem hrál a strávil u ní mnoho hodin, byla dvojka, poté následovala revoluční trojka ve 3D rozměru, a pak jsem se dostal ke GTA: Vice City, které se pro mě, stejně jako pro mnoho jiných, stalo nejlepším dílem celé série.

Souostroví, na němž se hra odehrává, je veliké tak akorát na provádění nespočtu činností, které se tu provádět dají, přibyly golfová vozítka, motorky a vrtulníky, jenž se staly nejrychlejším a nejpohyblivějším dopravním prostředkem. Dále se tu objevily nemovitosti, kde se daly ukládat pozice a vybírat peníze, kterých ze začátku opravdu není mnoho. Jako ve trojce jsem i zde plnil policejní, záchranářské a hasičské mise, po jejichž splnění jsem byl takřka nesmrtelný a navíc přibyla i mise s rozvážením pizzy na mopedu a mise zmrzlinářská, díky které mi začala vydělávat moje továrna na zmrzlinu.

Úkoly, kterých je vcelku dost, jsou zábavné, ale přesto jsem je proložil buď již zmíněnými úkoly vedlejšími, nebo různými gangsterskými vylomeninami, jako je např. vykrádání obchodů, střílení do kolemjdoucích spoluobčanů a hlavně tancování s nastartovanou motorovkou v Malibu Clubu, které si vždy rád zopakuji.

Největším plusem jsou bezesporu dokonale vybrané hity navozující atmosféru 80. let, jenž hrají místní rádia a naopak největším a asi jediným mínusem co lze Vice City vytknout je fakt, že pro dohrání hry na 100 % musíte mít odskákány všechny unikátní skoky ve hře obsažené, což je mnohdy neřešitelný problém.