Je možné, že se nějaký blázen pustí do hry z roku 1997 o 13 let později? Ano, já jsem ten blázen a moc dobře vím, co dělám. MDK jsem hrál když mi bylo 13 let, tak si spočítejte, v kolika se k ní znovu vracím. :-) A stále zůstávám ohromen tou genialitou level designu a kombinací frenetické akce a komedie. Murder Death Kill je jedním z klenotů tehdejšího hraní na PC a nemůžu uvěřit tomu, že od té doby nevznikla žádná podobně kvalitní, inovativní a velmi dobře hratelná hra. Myslím tím v tomto žánru. Samozřejmě zde máme Outcast, Giants: Citizen Kabuto, Messiah či Psychonauts, přesto je MDK tak odlišná a unikátní hra, že je nelze srovnávat.
V MDK jsem prakticky nikdy neměl důvod či nutkání přestat hrát. Hra mě svým designem, atmosférou, humorem a povedeným zpracováním dokázala udržet u hraní až do samotného konce a to se prosím píše rok 2010! Jednoduchý způsob ovládání, neomezené množství základních nábojů, speciální předměty, hratelnost v mnoha případech založená na bázi miniher či mini-soubojů s bossy, vtipné podání nepřátel, skvělá animace hlavního hrdiny, střelba se zoomem, možnost plachtění vzduchem, to jsou nadčasové herní prvky, které paradoxně v dnešní době už zase ve hrách nenajdete, protože hráči jsou povětšinou zvyklí na mnohem prostší hratelnost, která je založená prakticky výhradně na horizontální hratelnosti a ignoruje fakt, že ve hrách je možné létat. A co teprve umělecká hodnota hry z pohledu level-designu, který na mě působil tak nějak retro-scifi dojmem. Tak trochu jako při sledování Střihorukého Edwarda.
MDK jsem si zakoupil na GOG.com ne z nějaké nostalgie, ale protože se zatraceně dobře hraje i dnes. Ostatní hry mohou jen závidět. Tohle je hra s velkým H a zaslouží maximální respekt.
V MDK jsem prakticky nikdy neměl důvod či nutkání přestat hrát. Hra mě svým designem, atmosférou, humorem a povedeným zpracováním dokázala udržet u hraní až do samotného konce a to se prosím píše rok 2010! Jednoduchý způsob ovládání, neomezené množství základních nábojů, speciální předměty, hratelnost v mnoha případech založená na bázi miniher či mini-soubojů s bossy, vtipné podání nepřátel, skvělá animace hlavního hrdiny, střelba se zoomem, možnost plachtění vzduchem, to jsou nadčasové herní prvky, které paradoxně v dnešní době už zase ve hrách nenajdete, protože hráči jsou povětšinou zvyklí na mnohem prostší hratelnost, která je založená prakticky výhradně na horizontální hratelnosti a ignoruje fakt, že ve hrách je možné létat. A co teprve umělecká hodnota hry z pohledu level-designu, který na mě působil tak nějak retro-scifi dojmem. Tak trochu jako při sledování Střihorukého Edwarda.
MDK jsem si zakoupil na GOG.com ne z nějaké nostalgie, ale protože se zatraceně dobře hraje i dnes. Ostatní hry mohou jen závidět. Tohle je hra s velkým H a zaslouží maximální respekt.
Pro: Viz. komentář.
Proti: Těžko hledat chyby tam, kde nejsou.