Assasin's Creed se u mě zapsal trochu rozporuplně. Tahle hra je jako neopracovaný drahokam, krásně se zdálky leskne, ale při bližším ohledání na něm člověk najde dost chyb. Přesto nemůže popřít jeho krásu.

To, čím u mě AC jednoznačně zabodoval je období, ve kterém se odehrává, syrový středověk, krásně zpracovaný, dost často jsem jen tak běhal po městě, lezl na různé vyvýšeniny a kochal jsem se. Navíc AC byl jedna z mála her, která ve výsledku vypadala tak dobře, jak nám ji tvůrci před vydáním prezentovali, grafické stránce jsem neměl co vytknout. Když jsem začal hrát, tak jsem jen těžko krotil své nadšení a trochu nechápavě jsem kroutil hlavou nad komentáři na internetu, kde se psalo, že hra je streotypní. Po šestém "dokončeném" cíli jsme najednou procitl i já. Zbytek hry jsem dohrál tak trochu se sebezpařením, pořád mě ještě bavily souboje, ale ty neustále se opakující úkoly už ne, do té doby jsem plnil vše, potom už jen to nejnutnější, abych mohl dál. Konec jako obvykle pitomej, jak je v poslední době klasika ...

Snad bych překousl i ten stereotyp, ale co mě neskutečně vytáčelo, byly velmi časté přeskoky do budoucnosti a ty řeči tam. Chápu, že bylo třeba dát příběhu nějaké pozadí (a připravit vhodnou pozici pro pokračování), ale nemožnost tyhle scénky přeskočit byla frustrující, skoro stejně jako příšerně složité vypnutí hry, kdy bylo nutné se proklikat několika úrovněmi v menu. Naštěstí fungoval Alt + F4 :)

Přes všechna ta negativa musím zkonstatovat, že AC je hodně dobrou hrou, která z velké části naplnila má očekávání.