Přestože se, až na pár čestných výjimek, závodním hrám vyhýbám více než čert kříži, Split/Second jsem vyzkoušel a okamžitě mu naprosto propadl. Seděl jsem u něj prakticky několik dní skoro v kuse, dokud jsem nedojel všechny sezóny, které hra nabízí.

Esencí celého Split/Second jsou exploze. Ty vy nebo soupěři spouštíte na konkrétních místech na trati, pokud na to máte dost energie, která se nabíjí driftem či jízdou v těsné blízkosti soupeře. Tyto exploze jsou buď menšího rázu, např. když vrtulník nad tratí shodí výbušný barel či vybuchne poblíž zaparkované auto, ale najdou se i větší typu odpálení velkého autobusu nebo spadnutí nějaké konstrukce přímo na šilnici. Pokud máte energii na maximu, lze na konkrétních místech použít ultimátní detonaci, jež většinou změní ráz celé trasy a jezdí se jinudy. Správné načasování exploze tak vyřadí i několik soupeřů najednou a vy se tak vyšvihnete na přední pozice.

V každé sezóně je celkem šest závodů, ale nejsou to jen boje o první místo s dalšími sedmi soupeři. Máme zde např. závod proti času, kdy jste na trati sami, ale před vámi neustále vybuchují překážky a vy mezi tím musíte prokličkovat. Dále jízda za náklaďákem, jenž vypouští výbušné barely, boj proti vrtulníku s raketami nebo eliminace, kdy každých dvacet sekund exploduje poslední závodník a je vyžazen ze závodu.

Graficky je hra vyvedena vpravdě luxusně, na tratích je spousta detailů, vše kolem nádherně vybuchuje, prostě radost pohledět. Hratelnost je vytříbená a přestože se tratě často opakují, případně jsou jen minimálně změněny, stereotyp se u mě nedostavil, případně jsem po pá závodech hru vypnul, abych ji třeba za hodinu znovu zapnul.

Split/Second hodnotím velice kladně, protože mě tato hra dokázala přikovat k monitoru, dokud jsem ji nedohrál. A to se mi v poslední době už tak často nestává.