Milovník adventury je potencionální milovník malířského umění. Který jiný blázen je schopný zírat naprosto vykolejeně na jeden, prakticky nehybný obraz a být šťastný. Po hodině zírání spojí, náhle objevenou logikou, dohromady dva k sobě se naprosto nehodící předměty z inventáře a pět minut řve mám to, mám to!!! Potom zase sedí a zírá. Uteče půl dne a on stále sedí a je příjemně vzrušen, protože řešení přijde za moment.
Toliko k instalaci hry pro začátečníky.
Zkušený adventurista se instalací neunavuje. Ten zkombinuje CD, mechaniku a počítač. Výsledný tvar zapne.
Adventura je hra, na tom se asi všichni shodnou.
Adventurista má rád testy inteligence.
Adventurista je totiž inteligentní.
Jeho představivost je na takové úrovni, že by mu mohl závidět celý svaz spisovatelů fantasy.
Spojit sýkoru, sirky a baloňák a spustit tím stroj na výrobu motorových pil dokáže pouze adventurista.
Adventurista pohrdá hrubou silou, ale často ji používá na členech rodiny, kteří ho nutí po patnácti hodinách přepnout obrazovku.
Posel smrti je adventura.
Adventura vyloženě krásná.
Nainstaloval jsem si ji dvakrát.
Jednou za účelem vzteklého odinstalování při druhém zákysu.
Podruhé za účelem fascinovaného dohrání.
Atmosféra Posla smrti je děsivě mrazivá.
Příběh Posla smrti je uhrančivý.
Absurdnost spojování předmětů v inventáři je minimální.
Kdo dojde až ke konci hry, bude se cítit jako výherce v loterii.
Díky této databázi jsem zjistil, že existuje i druhý díl. Neváhám a jdu se po ní shánět.
Ach jo.