Black & White jsem hrál a dohrál. Když jsem hru poprvé zkoušel hrát, byl jsem u vytržení. Tolik nových nápadů v jedné hře slibovalo skvělý zážitek a ten se také dostavil. I když se v některých chvílích objevila nuda, bylo to jen dočasné, vždy se objevil nějaký nový aspekt, který vše vrátil do správných kolejí. Nejzábavnější okamžiky přišly ve chvílích, kdy mi začaly vymírat vesnice a já začal ztrácet vliv i přesto, že jsem si myslel, že mám vše v kapse. V téhle hře nic takového jako jasné vítězství neexistuje. Nejúžasnější motivem hry je možnost výběru dobra a zla (anebo něčeho mezi tím). Kdo se rozhodne získávat přízeň lidí dobrými skutky, má to nesrovnatelně těžší, než bestie, která se neštítí obětovat na oltáři malé děti. Za sebe přiznávám, že když jsem hru dohrál, můj chrám měl podobu ďábelských rohů :)