Mno, tak to mám za sebou a v ústech mi zůstala jakási pachuť. Dobře, vezmu si pár tik-taků, ať se mi lépe dýchá, a mohl vám tak s čerstvým dechem říct, co mám na srdci. Chtěl bych se pozastavit nad jednou věcí. Proč jsou hrátky s časem tak diletantsky udělané? Těšil jsem se, že budu mít možnost, alespoň trochu ovlivnit tok času. Toho jsem se nedočkal, krom TDM funkce Deadlock vytvářející kouli, která uvnitř sebe výrazně zpomalí čas. Ale co předvádí Age revert, tak to se mi nelíbí. Mít možnost objekt přetransformovat z jednoho stavu do druhého a nazpátek pro mě nejsou hrátky s časem. A to vůbec nemluvím o programově naskriptovaných skocích v času, které jsou tak nečekané, že sem je vždy sám tušil. Asi jsem moc náročný a možná ještě není ta správná chvíle pro moje fantazie. Tak snad někdy příště.
Musím také zmínit grafický kabátek hry, který mě okouzlil ale i zároveň pohoršil. Nevím jestli to je chyba nebo to tak mělo být, ale opravdu polovina hry mi přišla jako bych se koukal na objekty ve velké vzdálenosti a byl přitom u nich. To ale neznamená, že se mi to nelíbilo. Právě díky tomuto faktu, se mi to zdálo více komiksově říznuté.
No a na konec bych chtěl zmínit to co si myslím o všech ukončeních, které nám byli naservírovány. Podlé mého názoru byli spíchnuty opravdu na poslední chvíli a tak jsem po dohrání Singularity cítil velké zklamání. Hra jako střílečka věru špatná není, ale nesmí se od ní chtít něco jiného. Což jsem bláhově chtěl.