Legenda, jedna z nejlepších her, které kdy vyšly, nejlepší hra všech dob, povinnost pro každého hráče ... tak asi něco takového jsem četl a slýchal, když byla řeč o hře Half Life. Já sám jsem z prvního dílu na vlastní kůži poznal asi tak 10 minut, pak se objevil nějaký problém, mě se ho nechtělo řešit, tak jsem to odložil. Hype kolem příchodu druhého dílu mě tedy nechávalo vcelku klidným, obrázky vypadaly pěkně, takže jsem si i celkem tešil, ale nějaká velká očekávání jsem rozhodně neměl.

Vzhledem k mé sestavě jsem se k zahrání téhle pecky dostal až cca dva roky po vydání, ale zase jsem si mohl vše vychutnat naplno. Už od začátku hraní jsem tušil, že to bude trochu jiný zážitek, než obyčejně, grafická stránky, hrátky s fyzikou, povedený design prostředí, ucházející AI nepřátel, to vše dokázalo vtáhnout do hry a HL2 se dostalo, jako jedné z mála her, které jsem hrál té cti, že jsem to dojel v podstatě na "jeden" zátah. Příběh moc komentovat nebudu, neznám souvislosti s prvním dílem a z toho mála, co jsem vypozoroval a vyčetl si netroufám tak činit, mě osobně přišel celkem zajímavý, v mém případě svůj účel splnil a po celou dobu hry jsem se výborně bavil. Bohužel asi trpím nějakým syndromem či co, ale jako u většiny her, které jsem dohrál mě nebavil konec.

Tu pravou sílu HL2 a jeho nadčasovost jsem si uvědomil až, když jsem u příležitosti dohrání Episode One a posléze i Episode Two zahrál původní hru ještě jednou a zjistil jsem, že neztratila vůbec nic ze svého kouzla. Na můj osobní Top 10 to sice není, ale k tomu nejlepšímu, co jsem mohl hrát bych HL2 určitě zařadil.