Ač série CoD nikdy nepatřila mezi mé nejoblíbenější herní záležitosti, tak přesto jí nemůžu upřít to, že svou kvalita měla a má, i když to někdy trochu pokulhává. První díl, který přišel v době, kdy popularita FPS z druhé světové byla na vzestupu přinesl do žánru především onen "wow" efekt, na kterém pak stavěly i další CoD hry. Tomu, aby byl hráč vtažen do děje je podřízeno vše, neustálá divoká akce, která přestává jen na chvily, aby se poté rozběhla ještě zběsilejším tempem je podpořena hlavně hromadou skriptů, jež sice při prvním hraní dokáží zážitek ještě umocnit, ale zároveň snižují další znvuhratelnost, protože moment překvapení je při dalším hraní už pryč. To, že je to vždy jen jeden velký koridor už asi nemá smsl dodávat, tohle není ten typ hry, ve které si vybírá hráč, jak bude postupovat, to už za něj udělal někdo jiný.

Prostředí je celkem atraktivní a hra za tři různé strany aspoň trochu rozbijí dojem stereotypu, protože, když už zůstávají úkoly vesměs pořád stejné, tak se mění aspoň reálie, kde se děj zrovna odehrává. Tenkrát mi hra přišla i graficky docela atraktivní, jak by si vedla dnes si netroufám odahdnout, to bych si ji musel znovu zahrát a na to už nemám chuť. Dvojí dohrání podle mě stačilo. Onen tolik zbožňovaný MP jsem si zahrál jen asi třikrát s kamarádem, takže hodnotím jen na základě singlu :)