Když jsem tu před více, než čtvrt rokem psal komentář na Assassin's Creed, netušil jsem, že nesplním, co jsem v komentáří Vám uživatelům DH "slíbil". Psáno bylo, že na ni rovnou naváži druhým dílem, ovšem jsem netušil, že se to tak protáhne :) Protože ačkoliv je Assassin's Creed 2 ve výsledku perfektní hrou, ze začátku jsem takový pocit neměl a opět jsem skepticky hleděl na hodnocení - recenze.

Altair měl poměrně silnou reputaci již na začátku hry. Ezio Auditore z Florenci, ovšem nepatří do žádného klanu, není zabijákem. První kroky po Florencii jsou dokonalejší, než-li práce pro Al-Mualima. Rozdáte si to se svými nepřáteli hezky ručně, záhy navštívíte jednu fešandu u ní doma, v ložnici ;). Zkrátka fešný začátek jednoho velmi dlouhého příběhu, který dokáže perfektně vtáhnout. I když se celý děj točí okolo vražd, mají povětšinou smysl a nejsou jen jakousi vatou.

Patrně největší práce jde vidět na dokonale vymodelovaných městech, ve kterých budete mít tu čest se virtuálně projít. Neříkám, že Acre, Damašek ad. byli špatnými volbami, ale jen jsem jako hráč, neměl tu možnost je poznat blíže a spíše mi splývali a nevěděl jsem, ve kterém se zrovna nacházím. Ezio začíná své putování ve své rodné Florencii, přes fascinující Benátky, které mi naprosto učarovali a zakončuje putování v Říme. Každé z měst a přilehlých vesnic, které je možné navštívit - to je hotový pocit blaženosti, který mi v poslední době podobnou měrou nabídlo jen Empire Bay.

Assassins Creed II je nádherným příkladem, že dvojky to mají těžké, ale pokud má někdo talent, dokáže vykřesat ze všeho cokoliv. První díl měl své mouchy, dvojka je maže a přihazuje nové nápady, Leonarda da Vinciho a více, než dokonalou hudbu Jespera Kyda, kterej je prostě génius! Hudba dokáže naprosto přesně podtrhnout danou atmosféru a já si u toho dokážu naprosto přesně mlaskat ;)