Vezmu to krátce, protože tenhle díl mě moc nebavil. Především sem se u něj moc nezasmál. A v celku originální nápad, kdy přeskakujeme mezi začátkem, prostředkem a koncem filmu, a hledáme mezi nimi souvislosti, aby každá část filmu mohla pokračovat tím správným způsobem... zní to zmateně a tak sem se během hraní cítil. Většinou stačí hrát kus filmu a když se v něm zaseknete, tak skočit do jiné části. Jenomže skoro nikdy mi nedošlo do které, takže sem jenom náhodě přepínal pásky a tak nějak doufal, že to vyjde.
Hratelnost alespoň zachraňovaly povedené části příběhu. Třeba jak se Jurgen stal upírem. Jeden určitý vtípek mě rozesmál hodně nahlas a to "Kletba k odpuzování opačného pohlaví". Taky musím pochválit dabérské výkony. Pubertální krtko-dcera zní naprosto úžasně a monsieur Paperwieghta sem poznal z Tales of Monkey Island.