Titan Quest byl před 4 lety překvapením roku pro mě. Nějakou tu akční RPG hru rádoby Diablovku jsem si prošel, ale snad nic (ano, možná jen Dungeon Siege) se k Diablu nepřibližovalo, jako právě TQ.
Hra, která od prvních momentů nadchne velmi příjemnou a detailní grafikou, zajímavým, dlouhým, dobře lokalizovaným příběhem. Tehda jsem netušil, jak dlouho u PC zkejsnu. Klikací orgie mohly začít.
Začátek hry klasika, výběr postavy (možná až moc zjednodušenej, ale nevadí, je to rubačka). Máte možnost volby mezi mužem a ženou, nic dalšího nenastavujete. Výběr povolání se nekoná (ten se bude konat až s přístupem 2.levelu postavy ve hře ; druhá a zároveň poslední volba povolání se bude konat v 8.levelu postavy).
Většinou volím postavičky se zaměřením na hrubou sílu mečů/seker, v TQ jsem udělal výjimku a rozhodl jsem se specializovat svojí postavu na profesi "snipera", čili luky, lovec, zabiják. Celkem hra nabízí 8 povolání, každé povolání má dost skillů. Osobně se mi dost líbí tento systém, bavilo mě študovat si v tom a říkat si, co by tak mohlo být nejlepší :)
Od prvního vstupu do herního světa Titan Questu mě velmi příjemně překvapí grafická stránka hry, smysl pro detail, to jak svět "žije". Ve hře se nám střídá den s nocí, chyběl mi snad už jen déšť(sníh), nějaká ta bouřka apod. Mimochodem, velmi romantické rubat protivníky při západu(východu) slunce. Interiéry (jeskyně, paláce, pyramidy, sfingy) jsou opět velmi detailně a precizně zpracovány.
Nedočkavě vyrážím kupředu k plnění prvních úkolů, ať už hlavních (dějových), tak i těch vedlejších. Celou dobu jsem se snažil splnit veškeré vedlejší úkoly. Je pravda, že nejsou nijak originální, stále se opakují (většinou se jedná jen o vyčištění dané lokace od nestvůr), ale stále mě nutkala touha plnit je, ať už za honbou extra zkušeností, tak za nedočkavostí, jakej předmět dostanu jako odměnu.
Systém měst, teleportací, checkpointů (studánek) je řešen dobře, zde bych neměl námitky. Taktéž jsem uvítal možnost zateleportovat si do města s neomezeným množstvím teleportů, žádné kupování svitků. Rozestupy mezi jednotlivými městy jsou tak akorát, nikdy se mi nestalo, že bych nervózně pokukoval po mapě a říkal si, kdy už konečně bude další město.
Je to i díky tomu, že boje, co se odehrávaly mezi městy, byly hutné, zábavné. Protivníků bylo místy pomálu, jindy zase nespočet. Druhů protivníků je dost, přičemž se autoři hry snažili vhodně rozmístit jednotlivé druhy podle daných lokací a vydařilo se jim to. Protivníci se ve hře objevují v různých variantách (podobně jako tomu je v Diablu třeba), čili od těch tuctových přes vzácné s tuhým kořínkem až po bossy s velmi tuhým kořínkem. Jediná moje výtka směřuje k absenci krve a krvácení. Ale asi to je záměr hry, či co. Pomyslnou váhu ale dorovnává fakt, že je ve hře alespoň ragdoll fyzika.
Jak jsem zmínil, ve hře se opravdu vyskytují tuny předmětů. Poškozené, klasické, magické, vzácné, setové - zkrátka nic, co by vám bylo cizí v rámci akčních RPG her. Předměty se dají vylepšovat pomocí charmů, což není taky nic revolučního. Na závěr bych jen zmínil, nikdy nepodceňujte sebemenší bedýnku, truhlu, nikdy nevíte, co z nich vypadne. Já sám vím o tom své, náhodou jsem otevřel jednu malou truhlu zhruba v polovině hry a vypadl mi unikátní luk, se kterým jsem prošel celý zbytek hry na obtížnost Normal, do konce jsem nenašel nic lepšího.
Na závěr ještě vzpomenu ozvučení hry. Zvuky drsného boje s protivníky čas od času doprovodí i povedená hudba na pozadí.
Hra, která od prvních momentů nadchne velmi příjemnou a detailní grafikou, zajímavým, dlouhým, dobře lokalizovaným příběhem. Tehda jsem netušil, jak dlouho u PC zkejsnu. Klikací orgie mohly začít.
Začátek hry klasika, výběr postavy (možná až moc zjednodušenej, ale nevadí, je to rubačka). Máte možnost volby mezi mužem a ženou, nic dalšího nenastavujete. Výběr povolání se nekoná (ten se bude konat až s přístupem 2.levelu postavy ve hře ; druhá a zároveň poslední volba povolání se bude konat v 8.levelu postavy).
Většinou volím postavičky se zaměřením na hrubou sílu mečů/seker, v TQ jsem udělal výjimku a rozhodl jsem se specializovat svojí postavu na profesi "snipera", čili luky, lovec, zabiják. Celkem hra nabízí 8 povolání, každé povolání má dost skillů. Osobně se mi dost líbí tento systém, bavilo mě študovat si v tom a říkat si, co by tak mohlo být nejlepší :)
Od prvního vstupu do herního světa Titan Questu mě velmi příjemně překvapí grafická stránka hry, smysl pro detail, to jak svět "žije". Ve hře se nám střídá den s nocí, chyběl mi snad už jen déšť(sníh), nějaká ta bouřka apod. Mimochodem, velmi romantické rubat protivníky při západu(východu) slunce. Interiéry (jeskyně, paláce, pyramidy, sfingy) jsou opět velmi detailně a precizně zpracovány.
Nedočkavě vyrážím kupředu k plnění prvních úkolů, ať už hlavních (dějových), tak i těch vedlejších. Celou dobu jsem se snažil splnit veškeré vedlejší úkoly. Je pravda, že nejsou nijak originální, stále se opakují (většinou se jedná jen o vyčištění dané lokace od nestvůr), ale stále mě nutkala touha plnit je, ať už za honbou extra zkušeností, tak za nedočkavostí, jakej předmět dostanu jako odměnu.
Systém měst, teleportací, checkpointů (studánek) je řešen dobře, zde bych neměl námitky. Taktéž jsem uvítal možnost zateleportovat si do města s neomezeným množstvím teleportů, žádné kupování svitků. Rozestupy mezi jednotlivými městy jsou tak akorát, nikdy se mi nestalo, že bych nervózně pokukoval po mapě a říkal si, kdy už konečně bude další město.
Je to i díky tomu, že boje, co se odehrávaly mezi městy, byly hutné, zábavné. Protivníků bylo místy pomálu, jindy zase nespočet. Druhů protivníků je dost, přičemž se autoři hry snažili vhodně rozmístit jednotlivé druhy podle daných lokací a vydařilo se jim to. Protivníci se ve hře objevují v různých variantách (podobně jako tomu je v Diablu třeba), čili od těch tuctových přes vzácné s tuhým kořínkem až po bossy s velmi tuhým kořínkem. Jediná moje výtka směřuje k absenci krve a krvácení. Ale asi to je záměr hry, či co. Pomyslnou váhu ale dorovnává fakt, že je ve hře alespoň ragdoll fyzika.
Jak jsem zmínil, ve hře se opravdu vyskytují tuny předmětů. Poškozené, klasické, magické, vzácné, setové - zkrátka nic, co by vám bylo cizí v rámci akčních RPG her. Předměty se dají vylepšovat pomocí charmů, což není taky nic revolučního. Na závěr bych jen zmínil, nikdy nepodceňujte sebemenší bedýnku, truhlu, nikdy nevíte, co z nich vypadne. Já sám vím o tom své, náhodou jsem otevřel jednu malou truhlu zhruba v polovině hry a vypadl mi unikátní luk, se kterým jsem prošel celý zbytek hry na obtížnost Normal, do konce jsem nenašel nic lepšího.
Na závěr ještě vzpomenu ozvučení hry. Zvuky drsného boje s protivníky čas od času doprovodí i povedená hudba na pozadí.
Age of Mythology: Retold
Pro: grafika, hudba, dlouhá herní doba, ragdoll, návykovost, tuny předmětů, multiplayer
Proti: chybí krev, pár bugů