Zombíkárny mám rád a ani romerovka Land of the Dead mě nezklamala. Hra je na tom bohužel hůř než film, minimálně singleplayer. Zombíci jsou totiž romerovsky pomalí a jako (ne)pohyblivé terče nefungují dvakrát atraktivně. Aby to nebylo zas tak lehké, hlavní postava se šourá zhruba stejnou rychlostí jako nemrtváci, s tím že si jednou za čas může dát třívteřinovej sprint. Zombíci dále dorovnávají sílu velkou odolností a jedna rána do hlavinky většinou nestačí, vlastně ani dvě, někdy ani tři... ano, čtyři je to číslo, čtyři výstřely do hlavy a zombík konečně přestane otravovat. Zbraní na porcování je celkem dost, hlavně těch chladných, které jsem využíval mnohem víc než střelné. Taky překvapila závěrečná zbraň (kungfu údery), s níž se závěr proměnil na pořádné jatka.

Další proti je počet druhů nepřátel, kterých je tak pět, a to do toho počítám zvlášť i zombiepány a zombiepaní (ani žádný bossík, natož závěrečňák). Atmosféra a příběh nejsou nic zázračného, ale stačí k udržení pozornosti. Samotná náplň hry spočívá v lineárním vymlacování pořád stejnejch zombíků a když se objeví zpestřující mise (sniperské, za kulometem), budete se chtít kvůli pochybné AI a bugům rychle vrátit do dalších stereotypních misí s loudavýma zombíkama v koridoru. Nejvíc mě ze hry bavil začátek/rozkoukávání a finální masakr, zbytek je vlažnost sama.