Hra začíná. Generátor mi určil, že budu dobývat svět po boku čínské císařovny.

Na břehu řeky zakládám svoje první město a snažím se co nejrychleji rozvíjet. Svoje mudrce pověřuji důležitým úkolem - musíme co nejdřív vymyslet esenciální "technologie" - kolo a matematiku.

Spolu s tím, jak se rozšiřují hranice mojí říše, narážím na ostatní národy a městské státy. První obchody, první nájezdy barbarů, první strach o moji křehkou civilizaci. Za zlato si dovedu koupit přátelství a později i spojenectví sousedních měst. Na "přátelsky" darovaných jednotkách stavím základ armády a sám se začínám vojensky rozvíjet.

Zkoumám, co se děje v sousedním Římě. Mají něco, co já nemám, ale chci - bavlnu, barvivo a stříbro. Tváří se jako národ estétů a umělců. Jejich nejlepší jednotky se však nemůžou poměřovat s mými šermíři. Brzy dorazily i katapulty a Řím lehl popelem. Rychle obsazuji dobyté území a kradu, co se dá. Moje říše vstoupila do zlatého věku.

Abych na našem kontinentě nevystupoval v tak špatném světle, posílám Aztékům a Egypťanům dary - většinou cetky, kterých mám dost. Na strategické suroviny si nedám sáhnout. Většinu úsilí vkládám do vědy. Snažím se co nejrychleji dopracovat ke střelnému prachu. Zároveň s tím rozjíždím politické pletky. Podařilo se mi vyjednat tajné spojenectví s Aztéky proti Egyptu, který se také nebezpečně rychle rozvíjí.

Čekám na vhodnou chvíli a sahám hluboko do kapsy. Zadařilo se. Povedlo se mi Aztéky a Egypťany poštvat proti sobě. Zatímco se na jihu, kdesi na rozhraní pouště, navzájem zabíjí, přesunuji svoje mušketýry a dělostřelce na průmyslový sever. S minimálními ztrátami se mi daří anektovat bohatá egyptská mšsta. Posílám svoje jednotky na jih, kde se setkávám se spojenci. Faraon nabízí kapitulaci. Nezájem. Ať zmizí z povrchu Země. Říši Středu nesmí stát nic v cestě!

Rozvíjím mořeplavectví. Zkoumám oceán. Narážím na Japonsko a Británii. Tito se také zbavili slabších sousedů a rozdělili si kontinent. Čile s nimi obchoduji. Rozvíjím vědu a techniku. Nastává průmyslová revoluce. Železnice, elektřina, oběvují se ložiska ropy. Aztékové mají ve svých vodách oproti mě sakra bohatá ložiska. Přichází čas zrady. Útočím na bývalého spojence z moře i z pevniny. Přijímám jeho kapitulaci a jeho zlato. Já nechci být Ten Tyran, ale ostatní mi nedávají jinou možnost.

Buduji námořnictvo, zkokonaluji medicínu, stavím školy a banky ... a také oběvuji jaderné štěpení. Začínáme okamžitě pracovat na projektu Manhattan. V Singapuru a Kuala Lumpur - svobodných městech daleko za mořem nacházím ložiska uranu. Zlato, opravdu hodně zlata však stačí na to, aby se z nich stali mí nejlepší přátelé. Brzy mezi námi existuje obchodní trasa. Přesto k nim posílám expediční sbor a dávám Japoncům, Angličanům a v problémech se potácejícím Aztékům vědět, že moji přátelé jsou pod mou ochranou. Japonci a Angličani si vyměňují technologie a stávají se hrozbou, se kterou je nutno počítat.

Jednoho rána připlula do britských vod letadlová loď v doprovodu bitevníků. Preventivní útok přišel znenadání. Nad Londýnem a Yorkem přeletěly bombardéry. Jaderné hřiby byly dostatečně výmluvným vyhlášením války. Záhy na to se vylodilo moje tankové vojsko a zničilo to, co ještě zůstalo v celku. Královna kapituluje a já ukazuji, že za dostatečně plnou truhlu zlata umím být i velmi milosrdný.

O Britském Impériu se už skutečně nedá mluvit jako o impériu, šógun v Japonsku nevypadá příliš jako vyznavač nějakého poznání, Aztékové jsou prakticky moji otroci a ostatní národy už jsou dávno zapomenuty. Rozbíhám naplno program Apollo. Stavím kosmickou loď. Vysílám expedici k Proximě Centauri.

Začal jsem hrát v pátek večer. V noci na sobotu skutečně na spánek nebyl čas.