Alex Mercer - hrdina, jenž být hrdinou pravěděpodobně nechtěl, jen se zachoval dle svého vlastního uvážení a právě to ho přivedlo k nadpřirozeným schopnostem. Strach z výšek Alex nemá, z Empire State Building si klidně skočí střemhlav. Kolmý běh po nějakém z New Yorských mrakodrapů také není problém. Alex je prostě týpek, který Vám přiroste k srdci.

Nebudu se tu zaobírat hloupostmi, které předcházeli mému spuštění Prototypu. Vyjímečně to vezmu stručně. První chvilky hraní jsou dosti ošemetné, jelikož má Alex tolik herních vlastností, že jsem zprvu nevěděl, co mám dělat, natož co mačkat a na koho útočit. První část slouží jako takový tutoriálek, při kterém zjistíte, čím Alex disponuje a že to nejsou žádné nepotřebné vlastnosti, jak záhy zjistíte. Manhattan na kterém se hra odehrává, je dokonalé hřiště k vyblbnutí a plachtění ze střechy na střechu, to je sakra pocit k nezaplacení.

U téhle hry musím, ale říct, že mi připadá hodně uspěchaná. Hraní je uspěchané, bezlimitní a volné. To tím ale nemyslím. V "první části" jsem měl pocit z úžasného příběhu, který mě dokázal vtáhnout a plnění všech misí bylo neuvěřitelně zábavné. Pak, nevím proč, přišel zvrat a příběh už nebyl takový jako v první části. Prostě video, nějaký úkol, boss a tím to, dá se říct haslo. A stejně tak přišel i rychlý závěr, po kterém jsem byl spokojen i nespokojen. Prototype skrývá úžasný potenciál, který dokáže využít jen napůl, chce to přidat jen trošku plynu.