Po velmi slušném ačkoliv malinko méně svobodném Tribunalu jsem se tehdy před lety pustil i do druhého datadisku k Morrowindu. Potloukání po ostrově Solstheim, na němž imperiální kolonizace začala teprve nedávno, vám dá možnost lépe nahlédnout do historie a života Nordů, národa zkoušeného nejen mrazivým podnebím.
Na svých toulkách se váš hrdina střetne s možná až příliš početným a teritoriálním obyvatelstvem, které je životem v nepříznivých podmínkách také značně utuženo. Do bojů byl můj obratný Khajiit oproti mé vůli vtahován tak často, že jsem začal kolem nepřátelů raději probíhat. V paměti mi utkvěly urputné, až hodinové epické boje s gobliny na vlcích, poté co jsem se dostal do kleští svých pronásledovatelů a tlupy, do které jsem při útěku narazil.
Nad nepříliš ohromující množství drobnějších úkolů a spoustu samostatného objevování vyčnívají dvě příběhové linie. Jedná se o pomoc imperiální těžařské kolonii, která pod vaší péči během hry utěšeně vzkvétá a v druhé řadě o boj proti predátorům. Identita těchto tvorů se zprvu zdá velmi průhledná, ale nebyla by to Bethesda, aby nezamíchala do koktejlu přísadu tajemna a popkulturní odkaz na jeden z nejlepších akčních filmů let osmdesátých .

Rozšiřujete-li svoji sbírku zbraní, či hledáte-li destilovanou svobodu, zamiřte na Solstheim!

Začít si s Morrowindem se vyplatí i dnes, musíte ale počítat s náročným tweakovaním. Morrowind je stále jednou z mejmodovatelnějších her a byl by skutečně hřích této možnosti nevyužít.