Komentář píšu s prsty ještě vlhkými od krve mutantů a nácků, vlastně nevím čí, páchne stejně. Ačkoliv téma postapokalyptické budoucnosti začíná být již jemně vyčpělé, Metro může zaujmout svojí Ruskou jinakostí. Jsem rád, že na vývoj her jdou naši východní bratři jinak a čas od času se jim povede zářez, v případě se Metra však na tento zářez rozhodně nebude vJečný.
Charakteristická je linearita příběhu, naskriptovanost z níž nelze uhnout a to, co se s tím pojí - téměř filmové zpracování, do něhož hráč vstupuje často jen aby něco svým umem zastřelil. Autoři si dali opravdu velkou práci, aby hráči nabídli řetez nestejných situací, každá subkapitola je jiná. Pozornost se však nedaří udržet a po nadějném rozjezdu přicházi mírné vystřízlivění. Dech opět nabere hra až v samotném závěru (5% navrch za závěr). Na maximálně deseti hodinách nedokáží bohužel autoři příběh hráči prodat, přimět ho aby jej pochopil nebo si aspoň začal klást otázky. Ke čtení knižní předlohy mě hra nenavnadila, být Metro adventura, mohlo být všechno jinak. Prostředí frakcí Ruského metra a života v něm nepůsobí důveryhodně, spíš jako vynucená alegorie nedávné minulosti. Protikladem k fraškovitým frakcím je atmosférický postup mutanty zamořenou Moskvou a jejím podzemím.
Vaši cestu pomohou umetat vojenský nůž, několik typů revolveru, útočné pušky, brokovnice, vzduchových pušek a TNT náloží. Účinné vojenské náboje z doby "předtím" se používají ve stanicích metra i jako platidlo. Dále vojenská lékarna s pěti injekcemi, které spíše nebudete potřebovat, protože zdraví se samo doplňuje. V těch opravdu kritických momentech je aplikace injekce zbytečná, protože vás skript stejně dostane, nebo příliš pomalá. Výborně je zpracována plynová maska, již budete používat na povrchu i v zamořených oblastech podzemí. Dokáže to vyvolat silný pocit ohrožení, když vám dochází filtry v napůl rozbité zamlžené masce a Arťom (jak se hlavní hrdina jmenuje) vám čím dál víc sípe do ucha. Absence číselných ukazatelů dělá atmosféře vůbec dobrou službu (čísla se objeví jen, když měníte zbraně, získáte náboje). Geiger vás upozorní na zvýšenou radiaci, indikátor na hodinkách na to, jak jste tišší, čelovka a noktovizor na ručně dobíjený akumulátor vám pomohou ve tmě.
K boji: Mutanti většinou nepůsobí smrtelná zranění a jen tak vás ožižlávají. Proti lidským nepřátelům jsem zkoušel hrát stealth, ale moc mi to nešlo, málokdy se stane, že vás nepostřehnou, když se snažíte zacílit, možná jen nejsem dost rychlý.
Má hra se obešla zcela bez bugů, po technické stránce bych vytknul jen výrazný pokles FPS pokud na scéně byl kouř při nastavení na normal. Grafika je opravdu pěkná, opakující se obličeje NPC vás však zamrzí. Doporučuji hrát v noci.
Charakteristická je linearita příběhu, naskriptovanost z níž nelze uhnout a to, co se s tím pojí - téměř filmové zpracování, do něhož hráč vstupuje často jen aby něco svým umem zastřelil. Autoři si dali opravdu velkou práci, aby hráči nabídli řetez nestejných situací, každá subkapitola je jiná. Pozornost se však nedaří udržet a po nadějném rozjezdu přicházi mírné vystřízlivění. Dech opět nabere hra až v samotném závěru (5% navrch za závěr). Na maximálně deseti hodinách nedokáží bohužel autoři příběh hráči prodat, přimět ho aby jej pochopil nebo si aspoň začal klást otázky. Ke čtení knižní předlohy mě hra nenavnadila, být Metro adventura, mohlo být všechno jinak. Prostředí frakcí Ruského metra a života v něm nepůsobí důveryhodně, spíš jako vynucená alegorie nedávné minulosti. Protikladem k fraškovitým frakcím je atmosférický postup mutanty zamořenou Moskvou a jejím podzemím.
Vaši cestu pomohou umetat vojenský nůž, několik typů revolveru, útočné pušky, brokovnice, vzduchových pušek a TNT náloží. Účinné vojenské náboje z doby "předtím" se používají ve stanicích metra i jako platidlo. Dále vojenská lékarna s pěti injekcemi, které spíše nebudete potřebovat, protože zdraví se samo doplňuje. V těch opravdu kritických momentech je aplikace injekce zbytečná, protože vás skript stejně dostane, nebo příliš pomalá. Výborně je zpracována plynová maska, již budete používat na povrchu i v zamořených oblastech podzemí. Dokáže to vyvolat silný pocit ohrožení, když vám dochází filtry v napůl rozbité zamlžené masce a Arťom (jak se hlavní hrdina jmenuje) vám čím dál víc sípe do ucha. Absence číselných ukazatelů dělá atmosféře vůbec dobrou službu (čísla se objeví jen, když měníte zbraně, získáte náboje). Geiger vás upozorní na zvýšenou radiaci, indikátor na hodinkách na to, jak jste tišší, čelovka a noktovizor na ručně dobíjený akumulátor vám pomohou ve tmě.
K boji: Mutanti většinou nepůsobí smrtelná zranění a jen tak vás ožižlávají. Proti lidským nepřátelům jsem zkoušel hrát stealth, ale moc mi to nešlo, málokdy se stane, že vás nepostřehnou, když se snažíte zacílit, možná jen nejsem dost rychlý.
Má hra se obešla zcela bez bugů, po technické stránce bych vytknul jen výrazný pokles FPS pokud na scéně byl kouř při nastavení na normal. Grafika je opravdu pěkná, opakující se obličeje NPC vás však zamrzí. Doporučuji hrát v noci.
Pro: atmosféra, buguprosté, maska
Proti: pády FPS, příliš lineární, příběh nezaujal, nulová replayabilita