K hraní dvojky jsem se dostal až nedávno (asi po 5 letech po dohrání jedničky). Má očekávání byla celkem malá, vzhledem k rozporuplnému přijetí hry na DH. Chtěl jsem se však dostat na konec příběhu, který byl v předchozím dílu přetržen trochu nešetrně.

Už od počátku působila hra trochu jinak, už nešlo o "detektivní" práci jako dříve, ale spíše o pomáhání a doprovod osoby, kolem které se obě hry točí. S tím nepřímo souvisí praktické vymizení vynálezů a automatů, které pro mě osobně byly to nejlepší na minulé hře. To vše je tedy nahrazeno interakcí s živými tvory, kteří jsou velmi rozmanití, takže se člověk nenudí.

Grafika se mírně zlepšila, takže prostředí jsou nádherně vykreslená a člověk se často místo plnění úkolu jen kochá. Přesto člověka nepotěší, když jde již prozkoumanou lokací poněkolikáté a nemůže průchod jakkoliv urychlit, tento neduh tedy přetrval z minulého dílu.

Největší chybou, lépe řečeno zbytečností, je červená nit táhnoucí se celou hrou v podobě videí o pátrání po vás, která nakonec nic nevyřeší a vyšumí do ztracena. Naštěstí jsou tu i herní videa, která nádherně dokreslují příběh a je radost sledovat je, na to závěrečné budu vzpomínat ještě hodně dlouho.

Syberii II nelze brát, alespoň já to nedokážu, jako samostatnou hru (bez hraní jedničky by byl zážitek sotva pětinový), ale jako pokračování a zakončení nádherného příběhu, s kterým se ve hrách nesetkáváme každý den.