Stroggové, přišli v roce 2005 ve snaze hráčům dokázat, že ještě nepatří do starého železa/kafilerky. Quake 4 byl můj první Quake vůbec, ona by tam ta čtverka v názvu ani být nemusela. Tenhle Quake měl udržet značku naživu, dokázat, že Quake nerovná se Arena, že série není mrtvým fenoménem 90. let, ale patří jí budoucnost. Bez mučení se přiznám, že mne nalákala grafika a na svoji dobu luxusní cenová hladina, na kterou se hra zjara 2007 dostala. To, že hra navazuje na 2 díl jsem nevěděl, co jsem ale poznal hned bylo, že hra ráda vykrádá, cokoliv a kdykoliv. Quake skutečně není o originalitě. Vemte si hned to co dělá Kvoke Quakem, Stroggy.

Pan Bismarck by se divil, jak si lze vyložit jeho pangermánské výlevy o sjednocení skrze železo a krev, protože jednota torza, končetin, hlavy a stroje je životní filozofií národa Stroggů a kompletace různých biomechanických nechutností patří k jejich nejoblíbenějším činnostem, hned vedle války a plundrování jiných světů.

Pokud si myslíte, že to tu předtím nikde v žádné podobě nebylo, tak asi málo čtete komiksy. Koncept Stroggů je poměrně jasně obšlehlý z komiksu nakladatelství Darkhorse "Virus"

Pro ty, co neradi čtou, je tu i stejnojmenný film z roku 1999. Dál je tu samotný začátek, je to jasná vykrádačka první půlky Klendathu drop, ze Starship Troopers Paula Verhoevena (1997). A mohl bych pokračovat dál, na Quake lze ztěží najít cokoliv originálního.

Překvapivě má ale Quake 4 co nabídnout i dnes, pokud si chcete kvalitně zastřílet a ne nad hrou filozofovat + nabízí kvalitní a levnou alternativu k mnoha free hrám, či novým, předraženým a přehypovaným titulům, pokud jste jej tedy dosud nehráli.

Hordy nepřátel a dobrý pocit z palby do nich kvalitně zpracovanými zbraněmi jsou devizou Quake 4. Fandové série jistě poznali remaky starých známých monster, nováčci v sérii, jako já zase ocenili jejich druhovou rozmanitost. Po předvídatelných základních typech neduživých humanoidů, ze kterých čouhaly hadičky a padaly šroubky, přišli respekt budící obrněnci, či elitní spolupracující zabijácká komanda, vytvořená zcela po vzoru lidských elitních jednotek. Že Stroggové kreativně zpracují prostě všechno, si potvrdíte, až se dostanete do doomovského levelu jejich masokombinátu. Budete mít co dočinění se zvracejícími zombíky a jakýmysi stroggovskými polotovary, kteří po vás půjdou, i když budou od pasu dolů nekompletní. Nechybí tu ani opravdu velká monstra, polobossové, kteří dělají předskokany hlavnímu kápu a to pro znalce jistě ikonickému Makronovi.

Ztvárnění nepřátel, i vašich lidských spolubojovníků, opravdu není co vytknout. Prostředí také ne. Futuristické, metalické prostory už neskrývá tma jako v Doomu 3, jehož engine Quake 4 zužitkoval. S Doomem 3 má Quake 4 společný i slabý příběh, ale tady je pořád jaksi znatelnější a životaschopnější. Hlavně jsou tu parťáci, kteří vás budou doprovázet značnou částí hry a dotvářet tak iluzi toho, že se pořád něco děje.

Odpočinout nohám, o které stejně přibližně v polovině hry přijdete vám dá projížďka tankem. Tady bych ocenil hlavně bitvy s monumentálními, pavoučími stroji, „Harvestery“. Jde také o jednu z mála příležitostí, kdy se podíváte "ven". Svět venku, planeta připomínající Mars vám totiž bude prezentována hlavně jinak nepříliš se měnícími bitmapovými pozadími, většinou variacemi železného města, jako kdyby Čapek napsal pokračování RUR, kde už stroje vládnou.

Hlavní eso a příběhový zvrat si autoři vyzradili předem. To když vás v kombinátu promění Stroggové k obrazu svému. Čekal jsem víc od toho martyria při němž mi srdce propíchl rádoby doktor srdce volskou jehlou!! Pravda vypadal jsem s krvavými panenkami očí z různých sedativ a jedů uvolňovaných postupně do těla cool, ale výsady žádné. O 25% víc života + trochu rychlejší běh mi bylo málo, když navíc po mě všichni Stroggové šli stejně jako předtím.

Leveldesign mi přišel funkční. Místo pro krytí, ústup a dostatek střeliva tu vždycky byl.
Ze zbraní nestála žádná víceméně za zapamatování. Krom slabé pistole, která byla spíše určena pro vás, než na Stroggy, se každá, ze zhruba 10 zbraní dala efektivně používat po celou hru, a to je důležité, protože ne v každé hře je toto zvládnuto. Nechybí zde ani pravá zbraň hromadného ničení a ekvivalent k BFG z Dooma a to tzv. Dark Matter Gun. K boji mne v některých momentech motivoval dynamický, ale jinak ničím výjimečný soundtrack.