Half-Life 2 je revoluční hra. O tom žádná. Svým způsobem se té hře nedá vytknout vůbec nic. Je to vlastně TOP 3D akcí, na které můžete, prakticky i v dnešní době, narazit. Předčil veškerá očekávání a vše, co v jedničce načal, ve dvojce zveličil a ztrojnásobil. Příběh je tak epičtější, grafika fantastičtější (v té době až nad možností tehdejší grafiky v PC hrách), interaktivní příběh přímočařejší ale důraznější a celé to prostě perfektně šlape. Do dnes vzpomínám na pár scén, ze kterých mě mrazilo, z objemného světa, ve kterém jsem se ztrácel, z nepřeberného množství možností, jak hru dokončit. Mimochodem, pamatujete si na to video, jak jeden maník tehdá tuhle hru dokončil do dvou hodin?...To především potvrzuje fakt, že nakolik byla hra komplexní, objemná a obrovská, obsahovala celou řadu bugů, se kterými se celou dobu vezla. Dobře, nebudu jí to mít za zlé. Přiznám se ale, že jedničku jsem si prostě užil více, než dvojku. A to i přesto, že obludy v tomto případě byly daleko horší, strašidelnější a větší, než bych vůbec kdy čekal.