Popravdě řečeno jsem vždycky více holdoval CoD sérii než MoH. Allied Assault jsem samozřejmě hrál, ale poté přišlo Airborne a dlouhá odmlka. Jak vidím pokus EA znovu dobýt nebo alespoň podělit se o trůn FPS?
Vyrovnat se současným trendům v FPS žánru a zároveň nekopírovat Call of Duty je bezpochyby velice těžké. Proto jsem se s neoriginalitou nápadů ve hře smířil a snažil se ji vychutnat jako celek a popravdě řečeno jsem se skvěle bavil.
Afganistán není ideální místo pro hru, ale o to více mě překvapilo. Nadchlo mě zpracování různorodé přírody a bojišť. Jak už jsme vlastně zvyklí, mise se odehrávají všude, čím více jsou kontrastní tím lépe, tudíž navštívíte horské lesy, útesy ve vichřici, savany nebo vesničky domorodců.
Příběh začíná velice rozporuplně, prostředí je tmavé a monotonní, mise nijak kulervoucí. Ale pokud překousnete začátek, hra se rozvine velice zajímavě. Uchvátilo mě prolínání herních postav - kropíte afgánce hezky z helikoptéry, když najednou vám jakýsi neznámý sniper takříkajíc zachrání vrtuli když odstřelí skrytého útočníka s RPG a hned se ocitáte v kůži onoho snipera a pokračujete v jeho misi. Celkově se příběh s emocemi v FPS moc neočekává, ale mile překvapil, přirovnal bych ho k něčemu mezi Bad Company a Call of Duty, protože zhruba natolik mi ostatní postavy za těch slabých 6 hodin herního času přirostly k srdci.
Myslím, že skvělý konec a všeobecně příběhové pasáže nepotřebují dalšího komentáře, jednoduše to vyzkoušejte.
Kapitolou samostatnou je určitě multiplayer. Ač jsem měl čest ho ochutnat jen v betaverzi, fungoval pěkně plynule, trochu mne zamrzela nevyrovnanost hodností - na nízkých úrovních máte slabé zbraně a malý výběr vlastně všeho a každý o pár levlů výš si vás hned dá (prakticky máte malou šanci ho zabít). Zde tedy MoH na CoD dost ztrácí, i když se tvůrci jak se patří inspirovali kde to šlo.
Finální verdikt je následující - kdyby MoH vyšlo současně s CoD4, bylo by asi jedničkou jen škoda těch neoriginalit, tzn. hra je to skvělá, ale na CoD nemá.
Vyrovnat se současným trendům v FPS žánru a zároveň nekopírovat Call of Duty je bezpochyby velice těžké. Proto jsem se s neoriginalitou nápadů ve hře smířil a snažil se ji vychutnat jako celek a popravdě řečeno jsem se skvěle bavil.
Afganistán není ideální místo pro hru, ale o to více mě překvapilo. Nadchlo mě zpracování různorodé přírody a bojišť. Jak už jsme vlastně zvyklí, mise se odehrávají všude, čím více jsou kontrastní tím lépe, tudíž navštívíte horské lesy, útesy ve vichřici, savany nebo vesničky domorodců.
Příběh začíná velice rozporuplně, prostředí je tmavé a monotonní, mise nijak kulervoucí. Ale pokud překousnete začátek, hra se rozvine velice zajímavě. Uchvátilo mě prolínání herních postav - kropíte afgánce hezky z helikoptéry, když najednou vám jakýsi neznámý sniper takříkajíc zachrání vrtuli když odstřelí skrytého útočníka s RPG a hned se ocitáte v kůži onoho snipera a pokračujete v jeho misi. Celkově se příběh s emocemi v FPS moc neočekává, ale mile překvapil, přirovnal bych ho k něčemu mezi Bad Company a Call of Duty, protože zhruba natolik mi ostatní postavy za těch slabých 6 hodin herního času přirostly k srdci.
Myslím, že skvělý konec a všeobecně příběhové pasáže nepotřebují dalšího komentáře, jednoduše to vyzkoušejte.
Kapitolou samostatnou je určitě multiplayer. Ač jsem měl čest ho ochutnat jen v betaverzi, fungoval pěkně plynule, trochu mne zamrzela nevyrovnanost hodností - na nízkých úrovních máte slabé zbraně a malý výběr vlastně všeho a každý o pár levlů výš si vás hned dá (prakticky máte malou šanci ho zabít). Zde tedy MoH na CoD dost ztrácí, i když se tvůrci jak se patří inspirovali kde to šlo.
Finální verdikt je následující - kdyby MoH vyšlo současně s CoD4, bylo by asi jedničkou jen škoda těch neoriginalit, tzn. hra je to skvělá, ale na CoD nemá.
Pro: příběh, grafika, podobné s CoD
Proti: monotónnost na začátku kampaně, podobné s CoD