Pokračování jak má být! Atmosféra je minimálně na stejné úrovni, ba naopak, zdá se mi ještě o stupínek lepší. Dlouho mi něco tak nezvedlo adrenalin, jako nahánějící mutant a jeho kulervoucí hláška: "You are dead!"

Také grafika v Black Plague vypadá o něco lépe, ale zčásti je to dané určitě změnou prostředí, z oněch ponurých důlních chodeb na jakýsi utajený podmořský komplex pokusných laboratoří. Zároveň s tím došlo i ke změně nepřátel, jimiž už nejsou vlci, pavouci a červi, nýbrž poněkud vyspělejší člověčí mutant. Tentokrát ovšem během hraní nenajdete žádný bytelný předmět, se kterým by se dalo bránit. Tudíž se nepřátel a stísněného pocitu, že nejste na chodbách úplně sami, prostě jen tak nezbavíte. I hudba mi přijde více hororová, než před tím a na klidu vám rozhodně nepřidá. Jestliže v předchozím díle byla alespoň místama poklidnější, tady vás tlačí ke zdi neustále.

Herní dobu jsem přesně neměřil, ale zdálo se mi, že je poněkud dříve hotovo. V podstatě procházíte akorát dva větší komplexy, ve kterých standartně bloumáte s baterkou po mapě, k tomu je připojeno pár kratších pasáží, včetně tzv. snové říše, ve které se vám zobrazují některé děsivé momenty z jedničky a ve které se vás autoři hry snaží dohnat zřejmě k úplnému šílenství (alespoň tak to na mě působilo). Zkrátka opět nic, co by vás zaměstnalo déle jak týden. S tím souvisí i malé využití inventáře a poměrně málo předmětů ve hře.

Ovšem zážitek nebyl nikterak slabší. Některé pasáže jsou tak skličující, až jsem si říkal, dál prostě nejdu, tam už nepůjdu, atd. Kdo hrál tak ví, o čem mluvím. Například co zažijete v pasáži pojmenované imho Psinec. Musel jsem častokrát s hraním na chvíli přestat. Systém nástrah, překvapení, polekání je zde dotažen takřka k dokonalosti. Navíc některé momenty nejsou nijak logicky podloženy, tudíž je nemáte ani šanci předvídat. Má je na svědomí hlas Clarence, kterého sice nevidíte, ale jeho posměšky a urýpaný hlas vás neustále doprovází. Dělá vám opravdu nepěkné věci a častokrát vás dožene na pokraj zoufalství. Například nechá zmizet dveře, za záda vám teleportuje mutanta, nebo před vámi shodí ze stropu mrtvolu, která tam předtím nebyla, apod. Takže téměř nikdy si nemůžete být jisti, že se kdekoliv zrovna něco nestane.

Jen škoda že přijde konec, když máte pocit, že jste teprve někde v polovině hry. Ale už podle media (CD-ROM) mi bylo jasné, že něco extra rozsáhlého se konat nebude. Očekával jsem také nějaké solidnější zakončení. Snové pasáže bych klidně oželel, přišli mi už poněkud divné. Ale pokud je to všechno jenom předkrm k závěrečnému dílu Requiem, tak se vůbec nezlobím.