Morrowind je jedno z prvních RPG který jsem kdy hrál a už tehdy mě naprosto očaroval.
Začnu s tím že si opravdu můžete udělat charakter naprosto podle vlastních představ, nejsou zde omezení jako v ostatních RPG (např. Gothic, či Dungeon Siege) můžete být opravdu kýmkoliv. Učeň magie který se pomalu učí jak přežít v drsném Vvardenfellu, šlechetným rytířem, ale i zlodějem který si libuje ve velkých kladivech, mágem v nablýskané plátové zbroji nebo Orcem metajcí kolem sebe oheň a blesky. Zkrátka si na začátku zvolíte rasu, vzhled a několik hlavních dovedností z opravdu velkého výběru bojových, magický a zlodějských dovedností, všechny ostatní dovednosti samozřejmě můžete taky používat. Nutno dodat že každá dovednost je závislá na jedné z vlastností(síla, inteligence...). Magie je tu moc pěkně zpracovaná, kouzla jsou rozděleny do několika dovedností (illusion, destruction...) a váš charakter se ubírá cestou jedné či více kategorií kouzel, umět všechny snad ani nejde. Kouzla si kupujete a později si je můžete i sami tvořit což je vskutku lahůdka protože pak opravdu můžete být kouzelník který zabije jedním kouzlem všehny lidi ve městě. Dále je zde dost pěkně zpracovaná alchymie (až na jeden bug s lektvarem posilujcí inteligenci) a poslední dobu jsem si oblíbil možnost očarovat nějaký předmět a následně z něj vyvolat kouzlo bez úbytku many. Boj „obyčejnýma“ zbraněma se mi osobně moc nelíbil, byl takový jednoduchý a dost závisel na umu vaší postavy, zase ho lehce vylepšuje nemalé množství typů zbraní a s nimy souvisejcích dovedností. Zlodějské schopnosti zahrnují zase různé ukecávácí a pohybové dovednosti včetně boje s krátkými meči atd... A z těchto všech dovedností si nakombinujete postavu svých snů a vydáte se do světa.
Na začátek vás trošku naťuknou k hlavní linii, kterou samozřejmě nemusíte plnit a můžete dělat nepřeberné množství questů pro guildy, domy a další spolky, byla by ale velká chyba halvní linii opomenout. Tím se dostávám k pro mě naprosto úžasnému systému světa, který má bohatou a funkční historii, rozdělení vlády na Vvardenfellu a rozdíly kultur velkých domů, což je věc kterou jsem nikde jinde neviděl a naprosto mě zde uchvátila. Je pravdou že svět je možná až moc velký, ale na druhou stranu to světy bývají. Škoda je to že postavy nedisponují nějakým naskriptovaným chováním aby třeba v noci šly spát a v dešti se schovaly jako tomu je u Gothicu. Ještě bych dodal že atmosféra je lehce depresivní a všude je vidět že Vvanderfell je prostě drsná provincie. Celá hra je pak podbarvena velice dobrou hudbou (obzvláště main theme je geniální).
Závěrem bych řekl že do Morrowindu člověk musí proniknout a nesmí se nechat odradit menšímy nedostatky jako je například na začátku nehorázně pomalá chůze, zmatený deník a rozhovory a celkově pomalejší rozjezd. 
A ještě jedna věta o Constructions setu ve kterém se dají dělat divy a lze tím Morrowind vyšperkovat po všech stránkách (grafické pluginy jsou někdy opravdu nádherné)