BG1 je v podstatě simulátorem začínajícího dobrodruha. Otevírá se před ním souvislý kus světa se svou politickou situací a na plody její krize naráží na každém kroku: tlupy loupežníků, obávy z brzké invaze amnské armády, mizející lidé i karavany, lámající se železné nástroje... největší město v oblasti (Baldurova Brána) jednoduše uzavřelo své brány a od problémů oblasti se izolovalo, takže je po většinu času nedostupné. Trochu jiný svět pak představují rozsáhlé končiny vzdálené od hlavních cest; krajina tajemství, starobylých rozvalin, kouzelnických škol i nezkrocené přírody. Vše, co si duše dobrodruha žádá.
BG1 oplývá vpravdě jedinečnou atmosférou; uvěřitelným, ale zároveň kouzelným světem, který hráč prozkoumává, a na poměry RPG vcelku pomalu se díky tomu vyvíjí. Nedochází k inflaci zkušeností a zbraní, která by svět devalvovala na pouhý nástroj dalšího zlepšování hráčovy družiny; je jich rozumné množství a „obyčejný“ meč +2 nebo kouzlo 1. levelu najde i v závěru své upotřebení.
Nejsilnější složkou BG1 je právě herní svět; lokací je mnoho a postav (i nepřátelských) nebo nových úkolů v nich poskrovnu, každá má ovšem neopakovatelnou atmosféru a obsahuje něco, proč se ji vyplatí navštívit – ať už je to útočiště hledaného zločince, probíhající vykopávky, kouzelnická věž nebo (dočasně) sebevědomý chlapík honosící se titulem „největší šermíř Mečového pobřeží“. Vrcholem je pak samotná Baldurova Brána, jež je vymodelována od první do poslední hradby, s desítkami hospod, chrámů a domů, v nichž (většinou) nic zásadního není, ale lze je prozkoumat či si popovídat s obyvateli; a opět posilují dojem skutečného města.
BG1 se dá vytýkat slabá propracovanost vývoje postavy nebo alternativních možností řešení situací, a tyhle věci by ji určitě posunuly ještě o stupeň výš, ale svou sílu má holt někde jinde.
BG1 oplývá vpravdě jedinečnou atmosférou; uvěřitelným, ale zároveň kouzelným světem, který hráč prozkoumává, a na poměry RPG vcelku pomalu se díky tomu vyvíjí. Nedochází k inflaci zkušeností a zbraní, která by svět devalvovala na pouhý nástroj dalšího zlepšování hráčovy družiny; je jich rozumné množství a „obyčejný“ meč +2 nebo kouzlo 1. levelu najde i v závěru své upotřebení.
Nejsilnější složkou BG1 je právě herní svět; lokací je mnoho a postav (i nepřátelských) nebo nových úkolů v nich poskrovnu, každá má ovšem neopakovatelnou atmosféru a obsahuje něco, proč se ji vyplatí navštívit – ať už je to útočiště hledaného zločince, probíhající vykopávky, kouzelnická věž nebo (dočasně) sebevědomý chlapík honosící se titulem „největší šermíř Mečového pobřeží“. Vrcholem je pak samotná Baldurova Brána, jež je vymodelována od první do poslední hradby, s desítkami hospod, chrámů a domů, v nichž (většinou) nic zásadního není, ale lze je prozkoumat či si popovídat s obyvateli; a opět posilují dojem skutečného města.
BG1 se dá vytýkat slabá propracovanost vývoje postavy nebo alternativních možností řešení situací, a tyhle věci by ji určitě posunuly ještě o stupeň výš, ale svou sílu má holt někde jinde.
