Koncept Quest for Glory - jak jsem jej poznal z QfG5 a teď remaku (dále budu tohle slovo vynechávat) dílu druhého - se mně líbí. Leč pokud mě u pátého dílu mrzelo, že je v něm málo jak adventurních hádanek, tak možností uplatnění vcelku obsáhlých RPG charakteristik a postranních úkolů, tak u druhého dílu to platí dvojnásob. Když se něco děje, stojí to za to: QfG2 je pro mě téměř ideálním kompromisem mezi voděním za ručičku (např. BG2) a mezi až přílišnou odkázaností-na-sebe-sama řady starých her, v nichž hráč spíše bloudí, než aby se bavil. Úkoly v QfG2 jsou skvělé: od zneškodňování jednotlivých elementálů, přes osvobození dívky v poušti, až po napínavé vloupání se do domu v poslední zlodějské misi. Za úžasné též považuji, že když jsem kvůli své nerozvážnosti vyplašil odpočívajícího griffina, ten se na mne naštval a znemožňoval mi jakýkoli další přístup do volných prostranství mimo město. Jsi hloupý, zloději? Tak táhni, nebo se pořádně vytrénuj a griffina si zabij, jinak se za questy do pouště nedostaneš.
Takže jsem si asi 3 herní dny hrál a byl nanejvýš spokojený, jenže pak jsem dostupné úkoly vyčerpal a... nic. Následujících několik dní jsem mohl jen každé ráno oběhnout všechny postavy ve městě, prolétnout stále stejné uvítací rozhovory a zjistit, že se vůbec nic nezměnilo a mohu jít zase klidně spát do dalšího rána, stejně únavného, jako bylo to dnešní. Samozřejmě mám ještě možnost zvyšovat nějakou z mých vlastností / schopností, tedy např. 20 minut naprázdno odemykat jedny dveře nebo si cvičně vyházet 200 kamenů do zdi, jenže i to je stereotypní, a hlavně pak pro mé do nebes vyhnané statistiky není dostatek využití.
Nevím, do jaké míry se hra v tomto směru změnila kvůli onomu přepracování, ale jelikož jsem měl stejné výhrady i k pátému dílu, obávám se, že je určitá herní „prázdnota“ vlastní celé sérii. Při četnějších možnostech využití RPG prvků a větším počtu úkolů, popř. hádanek, by šlo o skutečně skvělou hru, takto mě ty dlouhé dny, během nichž jsem stále znova zkoušel, jestli už se něco v ději nepohnulo, otravovaly.
Takže jsem si asi 3 herní dny hrál a byl nanejvýš spokojený, jenže pak jsem dostupné úkoly vyčerpal a... nic. Následujících několik dní jsem mohl jen každé ráno oběhnout všechny postavy ve městě, prolétnout stále stejné uvítací rozhovory a zjistit, že se vůbec nic nezměnilo a mohu jít zase klidně spát do dalšího rána, stejně únavného, jako bylo to dnešní. Samozřejmě mám ještě možnost zvyšovat nějakou z mých vlastností / schopností, tedy např. 20 minut naprázdno odemykat jedny dveře nebo si cvičně vyházet 200 kamenů do zdi, jenže i to je stereotypní, a hlavně pak pro mé do nebes vyhnané statistiky není dostatek využití.
Nevím, do jaké míry se hra v tomto směru změnila kvůli onomu přepracování, ale jelikož jsem měl stejné výhrady i k pátému dílu, obávám se, že je určitá herní „prázdnota“ vlastní celé sérii. Při četnějších možnostech využití RPG prvků a větším počtu úkolů, popř. hádanek, by šlo o skutečně skvělou hru, takto mě ty dlouhé dny, během nichž jsem stále znova zkoušel, jestli už se něco v ději nepohnulo, otravovaly.
Pro: zdařilá směs adventury a RPG; skvělé úkoly a hratelnost obecně; atmosféra; dobrodružství
Proti: chtělo by to více úkolů / hádanek a možností pro využití pro obsažené RPG prvky; prostředí nejsou tak pestrá jako v QfG5