Deus Ex každý jen chválí. Mně se tato hra dlouho válela na poličce a nebyl jsem schopen se do ní pustit. Zájem o ní jsem ale začal mít teprve, až když jsem ji půjčil Chuckovi, který na ní napsal ne zrovna pozitivní komentář a já byl zvědav, jak bych ji ohodnotil já sám.

Jako obvykle začnu příběhem. Ač je ve hře velké množství rozhovorů, příběh samotný mi dech moc nevyrazil, ale přesto příjemně doplňuje hru a motivuje. Prostředí zasazení je víceméně zajímavé, ale ke konci hry bych ubral základen a předhodil hráči trošku něco jiného, než jen nudné koridory. Řekl jsem slovo „koridor“, což není v jistém smyslu tak úplně pravda. Lokace jsou většinou docela rozlehlé a v první polovině hry mi to ani nevadilo. Jakmile ale začly základny, nebavilo mě zdlouhavé bloudění stále stejnými chodbami a hra se tak stala docela nudnou.

Silnou stránkou DE je ale úplně jiná věc a tou je zdánlivá příběhová nelinearita. Ve hře je opravdu hodně možností jak dané problémy řešit (většinou ale stejně vedou k jednomu cíli). K tomu přispívají drobné RPG prvky. Takže se hráč může stát například neviditelným hackerem anebo jednoduše vystřílet vše živé. Já jsem tyto možnosti spíše kombinoval. Měl jsem vylepšený hacking a páčení na maximum. K tomu jsem velmi využíval sniperku potuněnou tlumičem a občas samopal. Prostředí je velmi interaktivní a každá akce má víceméně svou reakci. Deus Ex je výborná ukázka toho, jak jsou dnešní hry zjednodušené a osekané. Hromady textu, hromady interaktivních věcí možností, několik cest k cíli a mnoho vedlejších úkolů. Kuriozitkou byla možnost si zaházet v jedné misi míčem na koš. Docela mě překvapila na tu dobu skvělá fyzika. Po grafické stránce jde rovněž o špičku své doby, která sice dnes už tolik neohromí, ale při hraní vůbec neruší (jako u mnoha starších her).

A teď nějaká ta kritika. Co si budem povídat, AI je příšerná. Alespoň zpočátku hry, kdy nepřátelé vidí maximálně na pár stovek centimetrů před sebe, což působí fakt směšně. Někde kolem 1/3 hry ale najednou AI začne vidět mnohem dál a už je to přeci jen lepší. Stejně je ale hluchá jak poleno. Někdy slyší to, co nemá, ale povětšinu času jen tupě stojí nebo vesele šlape svou předpřipravenou trasu.

Dále bych vytkl technické bugy. Několikrát mi hra natvrdo zamrzla a musel jsem ji vypínat přes správce úloh. Potom mi docela často na různých místech vypadávaly textury, ale to spíše připisuju novějšímu hardware. A třetí věc bylo podivné chrčení zvuku při zapnutí hry. Kolikrát jsem kvůli tomu musel hru restartovat. A jako poslední věc vypíchnu konec, který mě po hratelnostní stránce nebavil, protože jsem nehorázně bloudil. Nakonec přeci jen pochválím kvalitní dabing a výbornou hudbu, obzvláště theme v menu mi nejspíš zůstane v mobilu hodně dlouho.

Nejoblíbenější zbraně: „světelný“ meč a sniperka s tlumičem

Verdikt: Deus Ex hodnotím z dnešního pohledu a musím říci, že z toho nevyšel vůbec špatně. Ano hra má své nedostatky, ale svým příběhem a dialogy mě dokázal strhnout. Škoda nudnější poslední třetiny hry. Za nejlepší hru všech dob ji ale rozhodně nepovažuju. 80%