Po dvanácti letech od vydání tohodle veledíla jsem ho konečně dohrál i já :) Byl to vážně jedinečnej zážitek (o čemž svedčí i dnešní noc, kdy se moje sny odehrávaly v nemilosrdnym světě Planescape). Konečně, ale hlavně bohužel, jsem tím taky dokončil poslední dobrodružství z dílny geniálních Black Isle, který mi ještě před smrtí zbejvalo. Jsem přesvědčenej o tom, že zlatej věk RPG her, na kterejch se pracovalo především srdcem, skončil s posledním vydechnutím tohodle kultovního studia...

Co se týče hry samotný tak první, co mě napadne, když si ji vybavím, jsou rozhovory! Ty rozhovory!! Za celou mojí herní kariéru se mi nestalo, že bych si pustil hru na dvě hodiny a z toho jednu a půl strávil jenom čtením. U PST se vám tohle stane a neee jednou...ale co je hlavní, budete moc rádi, že se vám to stalo. Protože v tomhle je Torment mezi RPG bez debat králem. Nejen že budete mít po jeho dohrání pocit, že jste byli součástí jednoho z nejoriginálnějších počinů herního průmyslu ale taky, že jste přečetli masivní bichli :) (poklona překladatelům)

Planescape je špičkový RPG, na který současný počiny vzhlíží od někud né z úrovně kotníků, ale chodidel. Když člověk vidí ten propastnej rozdíl, tak mu nezbývá než si uchovat ty vzácný vzpomínky hezky v teple, protože takovýhle skvosty by se daly spočítat na prstech jedný ruky...

Hodnocení...hm. No, říkal jsem si, že ve srovnání s druhým Falloutem má u mě přece jenom pořád lehce navrch postapokaliptickej bratříček, takže by to mělo bejt 95%. Ale stačilo 24 hodin, kdy se mi to trochu rozleželo v hlavě a jsem přesvědčenej o tom, že to bude plnej počet, protože...no kdo to hrál, ten ví proč ;) A kdo ne, tak nezbývá, než se probudit v márnici...