King's Quest, jedna z prvních adventur a dobrodružných her vůbec, musela být ve své době zatraceně přelomovou. Byť na dnešní poměry by byla grafika docela primitivní, v té době, předpokládám, to byla skutečná krása pohledět - žádné nechutné kombinace barev (fialová a tyrkysová), malebná krajinka, detailní prostředí... Podobně ohromující je i hratelnost. Hra vám dovolí jít, kam se vám zachce, nutí vás kreslit si vlastní mapu světa (tenhle nápad se mi obvzlášť líbil) a nutí vás inteligentně řešit všelijaké problémy.

Samozřejmě, že má i svoje neduhy. Nemluvím teď o technickém zpracování (to byla na svou dobu špička) jako spíš o otravnosti některých prvků, např. nechat se chytit obřím ptákem či utéct některým nebezpečím je opravdu nadlidský úkol.

No ale co, když se vžiju do role někoho v roce 1984, pro nějž je první King's Quest naprostou novinkou, může mi tak leda spadnout brada. Hned ona melodie při úvodních titulcích, pohádkový příběh, hezký svět, to je prostě radost pohledět.