Mám rád arkády. Nemám rád hry, kde auta jezdí jako ve skutečnosti. Mám rád šílenosti při hraní a rád se bavím. Nesnáším, když se chci bavit a hra mi to nechce dovolit. Tohle všechno mi S/S:V splnil.

Vůbec mi nevadí, když si nezajezdím s reálnými stroji. Stejně všichni poznáme, kde se autoři nechali inspirovat a člověk si pak vyberu tu svou káru.
Tady je vozový park dost dobře přizpůsobený jak lidem, kteří dokáží poznat různé druhy "řízení/chování vozu", tak lidem, kterým je to skoro jedno. Závody mají šťávu. Od prvního až po poslední. Dokonce musím říct, že i jednotlivé mody mi sedly a i ty, co jsem ze začátku nesnášel mně pak chytly. Stačí najít to pravé auto a trochu mít trochu cviku.

Na druhou stranu vás hra k ničemu nenutí. Nemusíte vyhrát vše, nemusíte ani projet všechny závody. Za první mídta máte vlastně "jen" body, kterými si otvíráte další káry. Osobně mám rád když dojíždím na předních pozicích. S/S:V mi to umožnil a hru jsem dokončil jen se dvěmi stříbrnými, jinak samé zlato. Neříkám, že to bylo zadarmo, ale šlo to.

Navíc závdní tratě nenudily, ikdyž se jely poněkolikáté. Vždycky jste mohli ovlivnit, jak bude trať vypadat. A právě tohle je skoro jediný, ale opravdu hlavní důvod, proč je S/S:V tak zábavný. Soupeři jsou i při singlu vypočítaví a pokouší se Vás z tratě dostat. Daří se jim to, ale i celkem ztracený závod jde zase získat zpět. Úniky, skoky, drifty, spoustou věcí totiž můžete nabíjet speciální power-up. Podle míry naplnění můžete likvidovat soupeře po jednom odpalováním malých věcí, jako jsou barely nebo auta stojící po stranách trati, ale vyplatí se snažit nabíjet jej naplno. Pak máte několikrát za závod možnost měnit samotný průběch trati a zlikvidovat při tom půlku soupěří není problém.

Proti grafické a hudební stránce nemám co říct. Prostě to vypadá a hraje úchvatně a jenom Vám to pumpuje adrenalin do žil. Navíc jsem jej jednu dobu hrál přepojený na TV ve splitu s kamarádem a ačkoli nemám moc v oblibě MP, tak tady to hraní zase posouvá kousek jinam.