Po všech stránkách zdařilá adventura, pro mnohé také vůbec ta nejlepší. Hra stojí a padá s tím, zda vám vyhovuje lehce naivní, dobrodružně pojatý příběh s nespočtem lokací a osobitým humorem. Prvky jako nelinearita, technické i vizuální zpracování, dabing nebo i délka jsou bez většího rozmýšlení na samém vrcholu tvorby v první polovině 90. let.

Tradičně, jak se na firmu s reputací LucasArts sluší a patří, je vše profesionálně zpracováno v té nejvyšší možné kvalité. Dabing, na který se o rok později v CD-ROM verze Fate of Atlantis dostalo, je výborný a patří mezi ty nejkvalitnější vůbec. Jeho vliv na atmosféru navazující z filmové trilogie je zcela zásadní. Vizuální provedení je detailní a příběh titulu nepostrádá spád a provede hráče po řadě lokací. Ty jsou však do určité míry, jek je u těchto dobrodružných her (například Broken Sword: The Shadow of the Templars) zvykem, méně propracované a výsledný dojem evokuje to, že jsou zde pouze pro to, aby rozmanitost byla co nejvyšší a hráč prošel co největší kus světa.

Pokud se v LucasArts na této hře něco opravdu povedlo, pak to je určitě zachycení ducha filmové trilogie, a tak nejeden hráč volal po zfilmování Indiana Jones and the Fate of Atlantis. Zcela právem, po výsledku realizovaného čtvrtého filmu. Příběh sledující záhadu Atlantidy a dokáže vtáhnout, a společně s nelineárním pojetím (tři možné cesty velkou částí hry) tvoří to, proč je hra stále hrána. Osobně napoprvé doporučuji cestu se symaptickou Sofií, která doktora Jonese výborně doplňuje v cestě za poznáním.

Povinná četba pro všechny vyznavače žánru, se všemi klady i zápory s touto činností spojenými. Klasika, jejíž kvality přetrvaly, ač ne každý bude nadšen, jako před více jak dvaceti lety. Velmi silných sedm. Nebo spíše osm, vzhledem k historickým kvalitám a významu pro žánr.