Divine Divinity mi přišlo jako takřka bezchybná single playerová verze Diabla II, u Beyond Divinity bohužel tvůrci provedli několik změn, které ho v mých očích staví níže.

Jako první si všimnete převodu všech postav a monster z 2D do 3D. Tady jistě záleží na preferencích, mně osobně ale přišly 2D postavy hezčí, detailnější a plynuleji rozanimované. Další grafická změna souvisí se zasazením hry. Zapomeňte na zelené louky, po kterých hopsají králíčci a kde ve vzduchu poletují motýli. Beyond Divinity se sice odehrává ve stejném světě, ale v jiné dimenzi. Převládajícími barvami jsou černá, hnědá a oranžová. Opět věc vkusu, opět něco, co mi bylo bližší v původní hře.

Zásadní změnou je překopání systému skillů. Divine Divinity mělo strom dovedností ne nepodobný tomu z Diabla II. Tedy spoustu rozmanitých schopností a kouzel, a to nejen pro mágy, ale i pro válečníky. Co nabízí válečníkovi Beyond Divinity? Zjednodušený strom dovedností, kde vylepšujete například přesnost úderů s obouručními zbraněmi, rozsah bonusového poškození (ohnivé, mrazivé apod.) připočteného ke každému zásahu a podobně nudné skilly, které slouží jen ke zvýšení statistik. Za zmínku také určitě stojí, že tvůrcům trvalo několik patchů, než zprovoznili dovednost páčení zámků. Ostudné.

Celkově mi hra přišla akčnější a hloupější než předchůdce, základ hratelnosti ale naštěstí zůstal. Jedná se tedy sice o zklamání, zklamání je to ale stále zábavné.